Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum28. září 2009  |  KočičákPiškot Pišutka  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 724x / 2x

Mňautobiografie pana Profesora - Konfrontace

12. 7. 2009
Jsem rozčilenej kocour. Jsem rozčilenej, protože jsem sledovanej. Ostře. A pronásledovanej. Pořád. Kam se hnu, tam mám holku za patami. Chlupatými. Může za to Hroch. Od jeho Velkého zmizení nás holky hlídají ještě víc než předtím. Myslel jsem, že víc už to nejde. Jde. Kam jde kocour, tam jde holka. Kocour do trávy, holka za kocourem. Kocour na břízu, holka pod břízu. Kocour k řece, holka, bez šunky!! za kocourem. Kocour kolečko kolem chalupy, holka kolečko za kocourem. Tsss! Nepotřebuji mít dva ocásky. Když zrovna holka není mým ocáskem, stejně mne sleduje. Vypracovaly s ostatními holkami systém. Sledují nás. Vzájemně si předávají informace o pohybu sledovaných objektů. Nemáme šanci. Jen se uchýlím k vědecké práci do rybízů, už to někdo hlásí. Jen Tsunamissy vyveverkuje na olši, už prostřední holka volá na velkou holku, že Tsunamissy je na olši. Úplně nahoře. Velká holka hlásí, že je na infarkt. Úplně akutně. Akutní stav holky jsem se pokusil využít k přesunu. Nenápadnému. Hbitému. Chtěl jsem zmiznout do křoví za ohništěm. Přesouval jsem se velmi rychle. Už se zdálo, že se mi pokus podaří. Nepodařil. V poslední chvíli mne zahlédla nejmladší holka. Podala neprodlené hlášení velké holce. Velká holka nelenila a okamžitě mne následovala. Abych ji zmátl, zatvářil jsem se, že vůbec neprchám do křoví. Udělal jsem několik obratných kliček a odskoků. Jemně jsem zrychlil a řekl, že jsem rád, že jí konečně došlo, že chci hrát svou oblíbenou hru „Chyť mne, když to dokážeš!“.

13. 7. 2009
Jsem spokojenej kocour. Mám nový objekt vědeckého zájmu. Velkého kluka Martina. Letos poprvé je na chalupě delší dobu. Letos poprvé má možnost poznat důkladněji některé skutečnosti. Především tu, že se mýlí, když si myslí, že tady všichni máme rádi jeho. Vědecky pečlivě sleduji, jak postupně zjišťuje, jak se věci mají. První záchvěv poznání ho rozechvěl, když Marcelka všem holkám a klukům donesla divočákové stejky. Byly na míse, každý si vzal. Všichni mlaskali. Kluk Martin mlaskal hodně. Slyšel jsem ho až do dřevníkové spisovny, kde jsem právě intenzivně meditoval. Kluk Martin pomlaskl nad posledním soustem. Pohlédl mlsně na poslední stejk na míse. Pohlédl mlsně na Marcelku, vznesl dotaz, jestli si může ten stejk vzít. A Marcelka zhatila jeho naději větou: „No to ne, ten je pro Piškota!!“ Výraz kluka Martina balancoval na hraně mezi údivem a nepochopením.
Další otřesení jistoty kluka Martina přišlo druhý den. Velká holka nasmažila velikou kopu řízků. Houbových. Vonělo to kolem celé chalupy. Nedočkaví loudilové přešlapovali u chalupy. Dožadovali se aspoň malého řízku na zkoušku. Holka bránila řízky vlastním tělem. Řekla, že si musí počkat. Počkali si. Dočkali se. Holka hrdě vyšla před chalupu s velikou mísou zlatavých řízků. Kluk Martin k ní radostně přiskočil. Sápal se po řízcích. Holku v poslední chvíli osvítila myšlenka. Na mě. Ucukla s mísou, otočila se a se slovy: „Kruci, musím odendat řízky pro Piškota,“ zmizela zas v chalupě. Výraz kluka Martina balancoval na hraně mezi bolestí a zděšením. Vychutnával jsem chutný řízek a zapsal jsem si do spisu poznámku Sledovaný objekt začíná být krutému poznání velmi blízko.
K zhroucení jistot došlo hned večer. Při večerním posezení všech u Marcelky Jiřinka začala plánovat, že zítra k obědu udělá lívance. Se šlehačkou. Pro všechny. Kluk Martin na ni pohlédl a optal se, proč chce v tomhle horku dělat lívance, když dnes v poledne nadávala, jen když mu měla ohřát párky, jaká že je to otročina, v tomhle vedru u plotny. Tak proč zrovna lívance?? Jiřinka – jeho maminka – pohlédla na kluka Martina zvysoka a odvětila: „No protože minule Piškotovi tolik chutnaly!! Tak mu chci udělat radost.“ Výraz kluka Martina byl nepopsatelný.
Kluk Martin se neskácel. Do svého spisu jsem si zapsal, že sledovaný objekt je celkem statečný. Nově zjištěné skutečnosti nese trpce, ale smiřuje se s nimi. Ostatně, nic jiného mu nezbývá. Na tom, že tady všichni máme rádi mě, by stejně nic změnit nemohl. Svůj spis jsem nazval Jak velcí kluci přichází o iluze aneb Když mě na chalupě milují, není co řešit.

14. 7. 2009
TSSS! TSS! Jsem dotčenej kocour. Uvažuji o změně. Jména. Svého. Brzy. Co nejdřív. Abych už nemusel prožít chvíli, kdy kluk Tomáš jde k jejich chalupě. Na svačinu. A Marcelka – jeho maminka – za ním volá: „Piškot je na misce!“ A z okna chalupy naproti se vykloní Kačka a udiveně volá: „Fakt?? Missy přece leží támhle a já myslela, že je Piškot kastrovanej...“
TSSSSSSSSSSSSSSSSSS!!



Piškot Pišutka v.t.

Foto: Monitoruji prostor. Vidím holku. Blíží se. Nic mi nenese. Během vteřinky zmizím.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







20 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Luci + 4
KocouřákLuci + 4  Datum4. října 2009 22:21

Pro Sarah: s výslovným souhlasem p. Profesora musím poznamenat, že jsme uspořádali kočkorodinnou poradu a hledali kompromis mezi požadavky smečky - Denně chutnou roštěnku - a mým názorem Neblbněte, prostřední a nejmladší holka jsou ve vývinu ( jemný ekvivalent faktu, že nejí, ale žerou jak hejno sarančat) a pouze z rohlíků se nedovyvinou :-)). Byl shledán konsensus a kompromis - roštěnka dvakrát měsíčně, po zbytek času obvyklá skladba jídelníčku, s přihlédnutím na požadavky mlsného vědce - dostatek houbových řízků, kuřecích řízků, müsli tyčinek a Lipánků. Jelikož paštika, zejména ta ve staniolu, je též oblíbeným pokrmem Profesora, jenže tu už považuji za fakt HODNĚ nezdravou, usmlouvala jsem to na dohodu Paštika jednou v roce na vánoce. Tímto tedy vyřizuji ještě jednou poděkování p. Profesora a mňausistentů za ponouknutí k obohacení jídelníčku a zdravím Vílu i Dračouna, jakož i Vás, Sarah.

 sarah pro Luci
Kocouřák sarah pro Luci  Datum4. října 2009 15:50

Víla i dračoun spinuškají, tak si dovolím vlastní názor. Roštěnka je jediný druh masa, na který se mi podařilo Vílu nachytat. Pro ni odmala jsou kuře syrové i vařené - fuj!, ryba fuj fuj!, hovězí zamražené naškrábané FUJ!, prostě maso nevezme do tlamky. Zato když přinesu paštiku, může se zbláznit. Nejradši by jen Májku z konzervy :-((.
Tak se nedivte, že v rámci zamezení vypaření Víly do časoprostoru jsem v zoufalství nasadila - pochopitelně pouze chutně upravené roštěnky :-))).
Zdravím celou mňausmečku i dívky pečovatelky, Pana Prosefůrka zejména!
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: sarah (1. října 2009 17:25), sarah (2. října 2009 1:07)

 Hanka
Kocouřák Hanka  Datum3. října 2009 18:32

Teda Luci, věřím, že Profesůrek i jeho spolumnoukaci suita si pošmákla. Mlask roštěnka, mno u vás se má Profesůrek opravdu dobře. Tak ho šimrám za ušima aby se mu s tou roštěnkou v bříšku krásně spisovalo :-)

Luci + 4
KocouřákLuci + 4  Datum2. října 2009 23:41

Milá tlumkočko Sarah, vyřidte prosím Vaší luzné víle i dračounovi, že i díky Vašemu skvělému, naléhavému a sugestivnímu tlumočení jsem zbaběle podlehla a dnes zakoupila a posléze naservírovala mlsnému vědci i jeho mnausistentům chutnou, opravdu kvalitní PRAVOU roštěnku ( jejíž cena se mnou u řezníka málem práskla, dělám totiž už několik let roštěnky i ptáčky z vepřového a hovězí kupuji pouze na guláš( kližku) nebo k omáčce ( zadní, ne však pravou roštěnou). Tímto jsem pověřena tlumočit Vám poděkování... prý konečně pořádná večeře. Pokud ovšem budou toto považovat za pravidelné menu, patrně se my holky půjdeme pást, respektive zbytek měsíce budem chroupat rohlíky. Takže Vám též opravdu PĚKNĚ DĚKUJI :-)))))))

 Hanka*
Kocouřák Hanka*  Datum2. října 2009 18:24

Pane profesore, jste můj velký vzor!!!

janina.z
Kocouřákjanina.z  Datum2. října 2009 16:25

Chudák kluk, ale jak píše Betty: Žádný chlap nemůže předstihnout kocoura :-)))) Tak je to správné :-)))

 sarah
Kocouřák sarah  Datum2. října 2009 1:07

Luci 04, jsem prosím pouhou tlumkočkou naší luzné víly a dračouna. Ti si minule pře-sla-bi-ko-va----li vaše zděšení "hlavně, ať si to o roštěnkách tady přečte PP" :-)). Od té doby vrkali a žebronili, že nelze ctěného kočkolegu PP nadále ponechat v neznalosti !Ať urychleně mňoupeluji na vaši kočkolitost. Ať vyřídím, že přinejhorsím :-))) se i podělí.

S mňouzdravem roštěnkám zdar!se s vámi i slovutným PP lpro dnešek loučí


tlumkočka sarah
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: sarah pro Luci (4. října 2009 15:50)

Luci + 4
KocouřákLuci + 4  Datum1. října 2009 17:57

Sarah, teda, tohle je podněcování nepokojů v naší smečce! Imputovat Profesorovi myšlenku roštěnky...hezké, no. To znamená další roštěnky pro další členy smečky....vám děkuju pěkně, no :-)))))

 sarah
Kocouřák sarah  Datum1. října 2009 17:25

Lívance ! A nám byla onehdá málem vyčtena :-) prachsprostá obyčejná a jen velmi, ale skutečně velmi zřídkakdy podávaná roštěnka :-))).
Prosefůrku, žádejte ROŠTĚNKU!
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: sarah pro Luci (4. října 2009 15:50)

Kačaba
KocouřákKačaba  Datum1. října 2009 15:27

Je pochopitelné, že pan Profesor potřebuje dokonalý servis i obsluhu a čím dřív na to kluk přijde, tím se mu bude žít snadněji. Ale mezi námi, Piškotku, ty lívance ti taky závidím. :o))

adelnik
Kocouřákadelnik  Datum1. října 2009 14:15

Pane Profesore, Vy a Vaše spisy jste prostě už kultovní! :-)

 Iva Goli
Kocouřák Iva Goli  Datum1. října 2009 12:10

Vážený pán profesor, na tom, že všetci majú radi Vás sa naozaj nedá nič zmeniť - kluci - nekluci:))))))))

 tasma
Kocouřák tasma  Datum1. října 2009 11:19

Pane profesore, je jasné, že vědec mezinárodního významu jako vy, ten přece musí mít určitá privilegia a výhody ! Nevím, čemu se kluk diví. =o))

Sherlocková
KocouřákSherlocková  Datum1. října 2009 10:02

Piškot je chalup pááán, všemi je milováááán...
Zápisek ze 14.7. je vražedný.))))))

 LA
Kocouřák LA  Datum1. října 2009 6:24

Pane profesore, my všichni víme, koho mají všichni rádi a žádné pochybnosti nejsou. Kluk Martin si na to zvykne. Jméno měnit netřeba. To, že si každý při vyslovění slova "piškot" hned vzpomene na vás, je důkazem, jak vás zbožňují.

Betty
KocouřákBetty  Datum28. září 2009 19:24

Konečně kluk Martin prozřel a pochopil jak se to na světě má. Žádný chlap nemůže předstihnout kocoura :-)))) Tak je to správné :-)))

Silvie OK
KocouřákSilvie OK  Datum28. září 2009 18:22

Ale Pane Profesore nemáte to špatný... řízečky, lívanečky, stejky... :-)))... Holky pronásledovatelky jsou dobrý, já bych je nazvala stíhačkami :-))))

 Hanka
Kocouřák Hanka  Datum28. září 2009 15:07

Jeee Piskotku, to sis teda na chalupe krasne uzival. Chudak kluk Martin, ale aspon brzo pochopil, kdo je ze KRAL okoli a komu ze se vsichni klani!!! Rozkosnemu batateli Piskotkovi, ehm a fotecka by nebyla?

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum28. září 2009 14:03

Pane profesore, pobavila jsem se, ale nejvíc mne překvapila vaše fotka, jste nejen výborný pisatel ale také mocný kouzelník:-))))Fotka se asi ukáže až po nějakém zaklinadle, které já bohužel neznám, takže fotku nevidím:-)))))))))))))))))

Sylvie
KocouřákSylvie  Datum28. září 2009 12:20

:-))))))))))))))))))))))))))))))))))) jo, tak ten dodatek nema chybu :-) Piskot je na Misce :-)))).....chudak kluk Martin, ten se z toho bude dlouho dostavat.....

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (24x)
2
Naléhavě hledáme dobrovolníka pro pomoc ... (12x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top