Vetřelec nebo kamarádka???

Ahojte modrokocouřáci,
tak je to tady, nastal čas pravdy o vánočním dárečku mojí dvounožkyně... Jednoho uplakaného letního dne odjela s dvounožcem tou uřvanou věcí a nakládali do ní i moje cestovní vězení, a mě nechali doma. No já jsem jako obvykle prošmejdil všechny kouty a pak se uložil k zaslouženému odpočinku. Pak to přišlo, klika cvakla, dvounožci přichází, já vyrážím na uvítací ceremoniál, ale co to, cestovní vězení už není prázdné!!! "Tak, Alexi, to je tvoje nová kamarádka Sisinka," říká dvounožkyně. Celý rozechvělý koukám dovnitř na to mrně, najednou prskání a syčení, no to je teda nadělení, bez varování TO vystřelí jak z divokejch vajec a šup za botník. Přecházím tedy k botníku (za botník se už nevejdu) a slušně se představuji, ale mrně opět vyhrožuje "SSSSSSS, SSSSSÁHNI NA MĚ A UVIDÍŠ!!!"
Tak nevím, dvounožci skáčou okolo, pořád mě poučují "Alexi nech ji, ať se rozkouká." (jak se může rozkoukat za botníkem, nevím...). Teda na kamarádku to teda nevypadá, spíš na ucházející kotel těsně před výbuchem. Celý den jsem se fakt snažil navázat kontakt, proseděl jsem u botníku oběd i večeři, ale "kotel" pořád syčí... Večer přichází a největší překvapení nastává, MÍ dvounožci se zavřou s tím mrnětem do MÉ ložnice!!! Co já se namňoukal a naškrabal u dveří, nic platno, kolem půlnoci zcela vysílen usínám za dveřmi... Ta nespravedlnost!!! To příkoří!!! Ráno dvounožkyně vstává a přechází se mnou do kuchyně, kde se snaží mne udobřit kapsičkou, vlídnými slovy, mazlícími orgiemi, no dobře, nevydrželo mi předsevzetí, že už se s nima nebudu bavit, ale naštvaně jsem se tvářil!!! Pak dvounožec otevírá do ložnice, tak zkouším mrně opět oslovit a bác zleva, zprava dostávám tlapkofacku a zase unik plynu - NESSSSSSSSSSSAHEJ NA MĚ!!! To jsou teda móresy, kašlu na ni, NA DÁMU!!! Povznesen nad nespravedlností tohoto světa, odcházím... To teda byly vánoce!!!

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama