Ahojte modrokocouřáci,
mám teď honičku, ale musím vám napsat, co se událo v našem království... Došlo k převratu postojů dvounožců, kteří totálně zaskočeni vývojem situace, kdy u trapiče zvířátek měnili barvu jak chameleoni, začali se připravovat na něco, o čem jsem zatím neměla tušení... vypadalo to ovšem, že to bude veeeelké překvapení :-)))))) No tušení jsem měla, ale jako puberťačka jsem si to nepřipouštěla. Dvounožci přestali brblat, že jsem nenažraná, podstrojovali mi v jídle, byli na mě nadmíru hodní a Alexovi začali říkat proutníku jeden...
Přišlo mi divné, že mě to víc a víc táhne k mazlení s dvounohou, ale tak nějak jsem si nemohla pomoct... Byla jsem čím dál tím těžší, moje skoky nebyly tak efektní, na mé oblíbené umyvadlo jsem už nevyskočila, jen apetit se mi zvyšoval úměrně zvětšujícímu se břichu. Panička připravila bedýnku s vystláním, kterou jsem z mě neznámých důvodů chodila přerovnávat... Dvounožci mě čím dál tím víc sledují, dokonce i noční kontroly probíhaly v duchu "tak co, kde je nás prý víc?"
Už s tím byli dost otravní: "Jak víc? Mám se jako klonovat, nebo co?"
Není to vlastně až tak špatný nápad, když nás bude víc, tak přece víc hlav víc ví, né? Navíc to panování se mi zalíbilo a mám málo poddaných, tak možná to klonování zkusím...
Zdraví Vás moderní princezna Sisi
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?