Zdravím, kočičáci a spol.,
jen krátce drápnu něco málo k výstavě ze svého úhlu pohledu. Teda ne, že by ségra kecala, s dříve napsaným nelze než souhlasit. Nicméně jaksi opoměla pár drobností.
1. ona je sice "chovná naděje" (ať už to znamená cokoliv), ale všichni návštěvníci obdivovali MOU maličkost, ehm, velikost. To já byl předáván z ruky do ruky, hlavně pánskou částí návštěvníků, která obdivovala mou velikost, můj chlapský výraz, úžasnou barvu kožíšku (no a co, že není pro sibiřky typická), klidný projev a bezchybný chod mých "motorů".
2. Káča sice vyhrála BIS, ale mediální hvězda jsme opět my, Kristián I. Veliký. Sice mě kamera zachytila zrovna pri česání a pudrování (raději bych předvedl některou ze svých neodolatelných póz, než rozčepýřené bříško), ale zachoval jsem dekórum a trapičky ani nepoškrábal ani nepokousal jako minule.
3. Když už nás z klece vytahovali potřetí, měl jsem toho dost a taky jsem jim to hezky od plic řekl. Takže jsem moc rád, že si to vzali k srdci a do soutěže si odnesli jen Kačku. Já jsem zatím hlídal, aby nám něco neukradli - tašky, mobily nebo, nedej bože, večeři (to by si mohli zkusit, jak jde o potravu, umím být velmi, velmi důrazný). A nevím, co se na té soutěži dělo, protože krmička se vrátila nejen rozčepýřená, ale taky lehce dezorientovaná, až jsem měl při jejím zmateném balení chvíli strach, aby mě tam nezapoměla.
Ale nakonec vše dobře dopadlo, vrátili jsme se všichni, doma jsem si od radosti zabojoval s menší černou tlamou, zdlábli jsme extra nášup večeře a řádně unavení upadli do pelíšku (naše postel, pozn. krmičky). Vše je, jak má být :-).
Tak čau,
Váš Kristiánek
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?