Ach jo - je tu další rána! Vlastně rány... Páníčkové si objednali zateplení domu. Jistě, to je prima nápad, až se zima zeptá - bude nám doma krásně teploučko (prý). Jenže teď to je pro mě dost hrozné. Já nemám rád žádné změny, návštěvy, natož cizí lidi. A co jsem všechno už musel vytrpět? Vrtání, bouchání, škrábání omítky... hrůza, děs a běs. Svoje mističky mám na okenním parapetu v kuchyni. A že na baště si teď (aspoň to) dávají záležet. Masíčko, Gimpet, Whiskas se sardinkami... Papkám si - a ó hrůzo, po lešení za oknem se valí cizí chlap! A mám po chuti. Radši ráno zmizím (panička myslí, že chodím do nedalekého opuštěného domu s velkou zarostlou zahradou) a přijdu, až když je \"padla\". Nejlepší jsou ale víkendy, to tu je sice taky rambajz - ale NÁŠ. Když ho dělají moji páníčci, tak mi to nevadí. Vlezu si na pelíšek a prospím klidně celý den. A hlavně doufám, že to snad jednou skončí a zase budu mít celý dům a zahrádku pro sebe. A na terasu bude svítit sluníčko, já se schovám do stínu muškátů... ach jo, dělejte lidi! Kočičáci mají rádi svůj klídek!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?