Taky jsem jednou utekl oknem v ložnici ven - bylo už tma, ale komu by se chtělo sedět pořád doma. Ven vyjdu, jen když je pěkně, a k tomu ještě za dohledu mé paničky. Trochu jsem to tam prozkoumal, potom mě to ale přestalo bavit. Proto jsem šel před ty velké dveře čekat, až mi někdo otevře. Sotva jsem přišel, dveře se otevřely. To bylo radosti, jakoby nikdy v životě neviděli brita!!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?