Mňautobiografie pana Profesora - Frekvence

12. 5. 2010
Jsem nezabalenej. Kocour. Zatím. Ale brzy budu. Zabalenej. Povidala to holka. Velká. Povidala, že zabalí mě a tu příšernou věc. Až nás zabalí, odnese úhledný balík na poštu a bude doufat, že z balíku se nebude ozývat hlasité cvrlikání, které by mohlo naznačovat, že v balíku pašuje několik kusů hodně zpěvného ptactva. TSSS! Jo. Je to zrádkyně a nedopřeje mi žádné povyražení! Nedopřeje mi šanci rozvinout exaktní výzkum na téma Odolnost a výdrž mojí holky a cvrlikátka. Na výzkumu jsem začal pracovat hned, jak jsem obdržel balík. Byl jasně určen do vlastních tlapek. Mých. Po prozkoumání obsahu jsem s potěšením kopnul do zajímavého míčku. Míček začal velmi hlasitě cvrlikat. Vyrazil jsem ze sebe nadšený výkřik a vyrazil za míčkem. Co neomylný kop tlapkou, to nové cvrlikání. Holce intenzita zvuku vyrazila dech. Vytřeštěně sledovala, jak se cvrlikání, poháněno mou hbitou fotbálkovou tlapkou, rozléhá tu v předsíni, tu v obýváku, ba i kočičárnou rezonovaly hlasité zvuky hodně ukřičeného ptáka. Byl jsem dokonale nadšenej. Kocour. Holka byla dokonale zděšená. Usoudil jsem, že nastala ideální příležitost zjistit, jak moc je holka trvanlivá. Nadšen novým námětem výzkumu, testoval jsem důkladně. Ze začátku jsem byl potěšen zjištěním, že holka vydrží poměrně dost. Neustálé cvrlikání kulatého předmětu sice nazvala nezaslouženou pomstou holky Kačenky, která cvrlikátko poslala, ale zároveň konstatovala, že ji baví, jak mourovatého fotbalistu cvrlikající míček baví. Z hodnocení zábavnosti začala slevovat třetí noc, kdy do počínajícího svítání a tvrdého spánku hlasitě zasáhlo cvrlikání. Zrovna jsem totiž pokročil do fáze výzkumu Je holka trvanlivá i v noci? Nebyla. Mátožně se vymotala z peřin. Chvíli naslouchala, potom zašmátrala a pod stolkem vyšátrala zdroj cvrlikání. Pravila: "Tady bude ticho!!" práskla cvrlikátkem do zásuvky. Cvrlikátko se rozcvrlikalo a holka se skácela do peřin s výkřikem Panebože, za co??!! Odpověď na její otázku se neozvala, zato se ozvalo intenzivní hrabání v zásuvce, o jejíž otevření jsem neprodleně požádal Kalassymitu. Po třetím zahrábnutí se ozvalo veselé cvrlikání, dokazující, že kdo hledá, najde. Vzápětí se ozvalo úpění holky. Z nejasného vytí jsem vyrozuměl příslib brzkého zabalení cvrlikátka a jeho majitele a odeslání do míst, jejichž přesnému určení jsem úplně nerozuměl a domnívám se, že pokoušet se ho najít v mapě je celkem zbytečné.

15. 5. 2010
Jsem pořád nezabalenej. Kocour. Ale cvrlikátko je. Zabavené. Na noc. Holka řekla, že právo na klidný spánek zaručuje nějaká Listina základních lidských práv a svobod. Tenhle spis neznám. Ale podle podezřelého názvu je mi jasné, že to rozhodně nepsal našinec. Jestli se v tom píše, že holka má právo zabavit chlupatému výzkumníkovi jeho majetek, tak okamžitě začnu psát protestní spis. Možnost provádět nepřerušený a důkladný výzkum patří k nezadatelným právům mě!!

20. 5. 2010 2:30
Jsem nezabalenej a nadšenej kocour! Zjistil jem, že holka zřejmě v roztržitosti zapomněla na noc zabavit cvrlikátko! Jsem hodně rozradostněnej kocour! Taky jsem velkorysej kocour. Nenechám si radost pro sebe. Podělím se o ni s holkou.

2:32
Jsem nezabalenej. Holka je zabalená. Do peřiny. Má zabalenou i hlavu. Nevadí. Od čeho mám packu šmátralku hrabalku??

2:36
Jsem zabalenej kocour. Jsem zabalenej do peřiny. Zabalila mně do ní holka, když zděšeně vylítla poté, co jí nějakej nenechavej pokušitel začal drásat hlavu a vzápětí jí k uchu přistrčil zdroj v nočním tichu zvláště pronikavého cvrlikání.

2:45
Jsem pořád ještě do peřiny zabalenej kocour, protože jsem taky citlivej a útlocitnej kocour a asi bych neunesl pohled na to, jak holka porcuje na několik menších nějakého nemožného pišišvora, kterej jí způsobil šok akustickým útokem. Syčela něco o tom, že ve dne už si na ten cvrlikací teror docela zvykla, ale aby jí někdo v noci otloukal cvrlikající obludu o hlavu, to prý zásadně odmítá. Syčela i něco o tom, že od téhle noci si dá zatraceně velikej pozor, aby na noc nezapomněla zdroj hrůzy schovat. Pche!! Jsem pobavenej kocour a až se vybalím z peřiny, rovnou půjdu psát spis na téma Cesta do pekla je vždy dlážděna dobrými úmysly.

2. 6. 2010
Nejsem a nebudu zabalenej kocour!! Ale jsem chytrej! Kocour! Nejsem žádné mejdlo a během krátkého pobytu ve spisovně jsem objevil způsob, jak přelstít holku!! Vymyslel jsem, jak docílit toho, aby nám cvrlikátko na noc nezabavovala. Vymyslel jsem metodu ve své účinnosti vskutku dokonalou a přitom velmi jednoduchou: prostě cvrlikátko pečlivě schováme my s Tsunamissy dřív, než si na jeho existenci holka večer vzpomene. Vyčkáme usnutí holky... a potom neleníme, cvrlikátko vykutáme ze skrýše a noc plná her a cvrlikání může začít!


Piškot Pišutka v.t.


Foto: Porada s Tsunamissy, kam aktuálně dnes cvrlikátko před holkou ukryjeme. Pod regálem bylo včera, za polštáři na gauči předevčírem, v košíku s plyšmyšmi předpředevčírem... kruci! Co budem dělat, až nám dojdou skrýše???

Sdílejte!  |  O sdílení

9 komentářů

Reklama
Reklama