Nový život

Tak jsem si takhle žila se svojí maminkou, sourozencema, ještě pár kočičkama, s pejskem a dvouma člověkama. Moji bráškové a ségry začali najednou nějak mizet, až jsem zůstala sama jen s jedním, a najednou k nám přišla nějaká člověčí paní, koukla na mě a řekla: „Jasně, tu berem.“ A za pár dní jsem se opravdu stěhovala do nového. Byla tam jen jedna kočička, která na mě ze začátku koukala úplně nechápavě a syčela. Zkoušela jsem na ní různé seznamovací hry a za pár dní to opravdu zafungovalo. Teď už je to všechno v pohodě a Agátku mám moc ráda. A ty dva noví člověci jsou taky fajn, dávají mi dobré papání, hrajou si se mnou a můžu s nima spinkat v posteli. Vypadá to, že se mi nový život tady bude líbit, taky k nám chodí návštěvy, to mě baví... Nejdřív Klárka a Roman, kteří s sebou měli takový přístrojek - foťák - a tím na mě pořád mířili. Pak mě to nějak utahalo a na tom Romanovi jsem si ustlala a usnula a všichni se smáli, protože prý kvůli mně nejel domů na hokej, ale kdyby chtěl, tak mě přece vyhodil, ne? :-) Pak zase přišli nějaký dva pánové a že prý budou stavět skříň, tak jsem na ně dohlížela, aby něco neudělali špatně. A představte si, že Agátka se jich bála a zalezla pod křeslo, to nechápu, že se tak bojí. Takže zatím asi tak, zdravím všechny kočičáky a budu Vás pilně informovat o novinkách z Letný, Agátka je totiž na psaní lempl, tak to bude asi na mě.
Pac a tlap.