Ztracen
Ahoj kočičáci. Dnes vám povím, jak jsem se ztratil. V pátek jsme jeli s paničkou na chaloupku a já šel zase z nádraží sám. Teda v blízkosti paničky. Hezky jsem si to ťapkal, občas něco očuchal, abych věděl, co je nového, a najednou - kde se vzal, tu se vzal - vlčák. Naštěstí měl košík. Ten vám teda byl velikej a rovnou ke mně. Naježil jsem se a začal prskat, ale pak jsem usoudil, že nemám šanci, tak jsem vzal tlapky na ramena a prostě zdrhal. Vlčák za mnou a za námi panička. Já jsem ale přeskočil plot a tentokrát neměl šanci pes. Když panička doběhla na křižovatku, viděla už jen psa, jak se poslušně (konečně) vrací k páníkovi, ale mě ne. Volala na mě, to jsem slyšel, ale byl jsem z toho zážitku ještě rozklepanej, tak se mi nechtělo. Panička šla tedy domů. Myslela si, že přijdu, protože to tam znám a chodím tudy vždycky z nádraží. Jenže já nešel. Pak mi vyprávěla, jaký měla strach. Chodila snad každou půlhodinu na místo, kde mě viděla naposledy, volala, ale zase nic. Pak už byla tma, tak to vzdala a šla spát. No spát, čekala, až budu dělat rambajs, jak budu chtít dovnitř, protože jsem neměl oboječek s magnetem. Já byl pořád schovaný. A teď si představte - v 1 v noci jsem viděl ze své skrýše strašidlo. Je to panička, není to panička... A byla. Ale jak vypadala: Byla ve světlém rozplandaném o 2 čísla větším pyžamu, přes něj vestu bez rukávů. A takhle vymóděná zase chodila po ulici a hledala mě v zahrádkách. To jsem teda už nevydržel, zamňoukal a přišel. Panička mě popadla, málem rozmačkala, hned prozkoumala, jestli mi náhodou třeba ten vlčák něco neudělal tou ohromnou tlapou, a šli jsme domů. Kdyby nás někdo viděl, asi by se moc divil a já bych asi na nějakou dobu byl bez paničky. Paničce ale bylo fuk, že je v pyžamu. Prý v 1 v noci normální lidi spí a nehledají ztraceného kocourka. Tak se, kočičáci, mějte a neztrácejte se.
| O sdílení
Jana 
18. dubna 2011 13:33
Mišane, to je teda zážitek, dávej na sebe pozor, ač se to nezdá, my páničci jsme přece jen křehké bytosti... Dobře to znám, u nás takhle běhá ven celá rodina a volá, mňouká, čičííííí, Junyyyyy, Drápku, Mňoukýnku, Mikínku... to podle toho, koho zrovna postrádáme. Sousedi už sou zvyklí, mno, taky co jim zbejvá, že jo?
marcelab 18. dubna 2011 7:45
Panička mě teď drží co nejdéle, protože se bojí, aby se zase něco nepřihodilo, ale mě se to vůbec nelíbí, šel bych raději sám. A vodítko mi prý nikdy nedá, že by se mi to nelíbilo a už bych si na to nezvykl.
tasma 15. dubna 2011 23:24
S tím vodítkem je to sporné. Já bych se třeba bála, že vletí kočka pod auto a to bych pak řešila vodítkem. Na vodítku má kočka ale menší manévrovací prostor a pokud se v případě útoku psa vytrhne, tak se může za vodítko někde zachytit, zůstat viset a pes ji dožene. A někdy nemusí být čas honem vzít kocoura, i když na vodítku, do náruče. Ale to je jen moje momentální úvaha, možná mylná. Fakt nevím, co by bylo lepší.
beta.1 15. dubna 2011 12:31
Míšo, hlavně,že to dobře dopadlo a že jsi se našel. Já bych ale příště dala vodítko, nikdy nevíš kdo na tebe vyjede!
Hanako 15. dubna 2011 9:13
Uff Míšánku to sem se lekla! Bídáckej vlčák co tě má co lekat. Chudák panička ta si užila nervy, vůbec se nedivím že hlídkovala i v noci a pak tě skoro umačkala. Pěkně se k ní tul ty chlupaté štěstíčko
Jarka od Zrzků 14. dubna 2011 21:58
Míšo, oj, to mě zatrnulo. To tě hafan musel hodně vylekat. Ještě, že jsi strach překonal, mňouknul a přišel. Jenom abys teď nedostal pro jistotu vodítko, ale i tak bys byl pro mě frajer, co chodí sám z nádraží.
zz 14. dubna 2011 20:04
Když byl Mňoukas malý vořezávátko, běhal okolo domu a na noc vždycky chodil spát domů. Až jednou...se nevrátil. Lítala jsem s baterkou okolo domu každou hodinu, skoro bulila, "mňoukala", a nic... Bylo mu tehdá asi 1/2 roku, v noci bylo -10 ! A jak to dopadlo? Ráno čekal u dveří, OK, jen já z toho byla vyklepaná jako partyzánka. Nojo, teď už je ostřílený borec :-)
Čert.cz 14. dubna 2011 19:05
Míšo, ty takovej šikula takhle plašíš paničku. To už nikdy nedělej. Já jsem si tůhle říkala co to slyším za zvláštní rány...to ono jí tak strachem o tebe tlouklo srdce.
Maxík 14. dubna 2011 18:36
Míšo, to jsme si oddychli že ses našel. Jo, cesty jsou někdy nebezpečné. Hlavně že to dopadlo dobře.
Minda 14. dubna 2011 16:33
Milý Míšo, Tvoje panička je prostě ÚŽASNÁ! S tebou už si zažila tolik strachu,že musí mít nervy jako ocelová lana :-)). Tentokrát jsi ale nemohl za to,že tě pesan vyděsil. Ale ty Sběrné suroviny byla od tebe opravdu pěkná kočičina, to musíš uznat :-))
sarah 14. dubna 2011 14:53
Jani, na obojku je magnetek, ten otvírá kocourkovi zvířecí dvířka. Jinak se jimi do domu žádné jiné zvíře nedostane.
Jana od Muffa 14. dubna 2011 14:49
Míšo, co to je oboječek s magnetem?
tasma 14. dubna 2011 14:47
Míšo, pyžamo nepyžamo, hlavně, že ses našel a ten pes ti nic neudělal! Věřím, že panička musela mít šílené nervy! Tak na sebe dávej bacha, krasavče chlupaťoučký =o)
sarah 14. dubna 2011 13:35
Míšo, to ti je hrozné, když dvounohý hledá ztraceného pudivítra. Já takhle hledala od půlnoci asi do 2 do rána a v bouřce a prudkém lijavci našeho pejska. Nenašla.
To je moc dobře, že ses našel a seš zas v teple domova. Stejně seš šikulín, když trefíš z bádraží sám domů. A jet vlakem sám, tos doufám nezkoušel :-)).
Helča 14. dubna 2011 12:04
Uffff. Míšo, ty jsi teda číslo :))) A paničku můžu jen uklidnit, já běžela jednou ráno v pyžamu i k veterinářce... :D
Viki 14. dubna 2011 11:32
To jsem si oddychla, že ses neztratil. Ať je panička navlečená v čemkoli, je to milovaná panička a ty její štěstíčko.
alena kocoura 14. dubna 2011 10:41
Ahoj Míšo, ty teda tý svojí paničce dávaš zabrat ! Vím, o čem mluvím, už jednou mi volala domů do Prahy, že nemá kocoura, to jak jsi jí zdrhnul hned od vlaku do sběrných surovin. Hledala tě taky i se sousedy. A pak jsem byla přímo u toho, když jsi se hned po příjezdu zase někam zašantročil a hledaly jsme tě obě. Tak už jí to víckrát nedělej, ona by bez tebe nemohla být.
P. S. Až pojedu s tebou a paničkou na chaloupku tak na ni dám pozor, aby tě vůbec nepouštěla, až za vlčákem v bezpečí. Už se na tebe těším, roštáku.
LuckyL 14. dubna 2011 7:37
Hlavne, že všetko dobre dopadlo. A v pyžame sa stratené zvieratá v okolí domu hľadajú najlepšie, keby sme všetci takí mali skončiť v istých zariadeniach, tak majú preplnené... :-))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 777x / 2x
