Za pár dnů bylo doma plno vzrušení. Všude se povalovalo oblečení a knihy a najednou jsem se probudil a doma nebyl vůbec nikdo. Bylo mi moc smutno, ale ještě jsem byl příliš slabý, abych se své přátele snažil najít. Jídlo i pití jsem měl, tak jsem se zase uvelebil na polštářku a spal jsem Odpoledne se moji přátelé vrátili, ale jenom dva. Kam se poděl ten veliký vousáč? Toho jsem pak dlooooouho neviděl.
Protože se tento den se mnou dvounožci nedostali k veterináři, začali mi dávat nějaké odporné tabletky.Byl jsem bláhový. Strašně jsem se bránil. Měl jsem vystrašené oči, z tlamičky se mi pěnilo. Po pár dnech soubojů to dvounožci vzdali. Škoda, netušil jsem, že přijdou další problémy.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?