Jak jsem vzal spravedlnost do vlastních rukou!

KOČKAMŇAU

5. října 2011 18:03

Milý Matýsku, kočičky jsou od své kočičí přirozenosti, prý dlouhověké,četla jsem :-), až vyčetla, dožívají se,či by měli 15 - 20 let, běžně. Jako správné šelmy, neumírají, na nějaké to kulhání, ale nejčastější příčinou, je selhání ledvin, hned za úrazy, nehodami. Ale prý, v ČR je již vrozená degenerace a menší odolnost, protože holt, pouliční kočičky, mají už vrozeně špatné dispozice, tak Samíček, Murinka, ač byl celý život krmeni Hillsem, nebo Royal Caninem, tak se prostě dožili 13 let a zhoršila se funkce ledvin a basta, fidli, vymalováno. A co se týče ehm, kočičí pořádkumilovnosti, tak naše Micílinka je prasátko odjakživa :-)), s různými časovými prodlevami, já ji našla,že jí nějaký trotl, vystřelil očičko, tak jsem si ji nejdřív nechala, ochočila a očičko jí pan doktor ošetřil a zašil a toto řekl,že jí ho někdo vystřelil. Tak si myslím,že se může počůrávat, po traumatickém kotěcím zážitku, potíž je s lidmi, necítí, nevnímají, odtrhávají se od přírody, sil léčivých, soucitu, některým se prostě nevysvětlí,že kočičce kastace prospěje a že jim zima škodí,že se pak dožijí 3 let. Jenže jsou na světe kolenovrti, co milují své nové auto a na utrpení malých bytostí nehledí. A takové bytosti přinášejí do života radost a lásku, tak si každý může svobodně vybrat, jakou cestu zvolí. Veselá mysl je prý důležitá :-)) A třeba ježek se v přírodě dožije 2 let, v zajetí 7. Pumy kolegy z boxu, v zajetí 20, v přírodě 10 let. A kočka divoká, co žije v Brdech a je chráněná, tak se taky dožívá určitě, nad 15, má 10 kg a je to šelma šelmovitá, mouratá, s velikým teritoriem. Tak Matýsku, hodně sil, při obhospodařování teritoria :-)

Karla z Končin

4. října 2011 21:06

Matýsku, teď jsi to vystihl: potěcha pro duši obsahem i formou - to přesně jsou Tvé zápisky. Takže skromnost stranou, opravdu si chválu zasloužíš. A vyřiď dvounohé, že když ne Nobelovku, tak aspoň kuře :-)))

Matýsek z Kočičí naděje

4. října 2011 20:33

Pro Karlu z Končin: Nobelovu cenu za kočičí literaturu si tady zaslouží machři, jejichž záznamy jsou potěchou pro duši obsahem i formou. Ne že bych byl skromný, ale na tolik kuřat máme malou ledničku! *** Pro Lucky L: U nás bude brzy zrzavé úplně všechno. Celé ovšem pouze do času... *** Pro Kočkamňau: Náš nejnovější koberec je starší deseti let a podle toho vypadá. Ale nevyměníme je pro případ, že bychom se taky dožili takového požehnaného věku jako Vaše kočičky díky Vaší péči!

Minda

4. října 2011 16:58

Stejně je zajímávé ty naše kočičáky sledovat jak se chovají a jakým způsobem projevují radost, vztek nebo chuť na mazlení. Náš Milóš je ze všech našich kočenek nejmazlivější a u toho mi občas lehce stiskne ruku zoubky. Vždycky se na mě tak z boku po očku dívá, co já na to. Pak mě packama obejme ruku a to už pak stiskne silněji. To ho raději sundám z klína, protože začne být celý rozdováděný.Čůrání jako projev nevole se naštěstí u nás nevyskytuje, ale kočenka Minda, které je 5 roků tak zase bobkuje. Už mám vypozorováno,že pokud je na mě naštvaná, když není zrovna po jejím, tak klidně i přede mnou začně hrabat v záchodku až písek lítá a pak se klidně vybobkuje vedle. Podobné to bylo i v případě každého nového kočičího přírůstku u nás. Minda byla prostě paní domu a novému "vetřelci" příchod patřičně osladila a mě taky. Prostě co kočenka, to naprosto jiná povaha a člověk se časem naučí jejich psychologii rozumět :-))

patocr

4. října 2011 13:28

Tak je to správné vyčurat se na koberec, nechat kocourky o hladu a sedět na počítači, to je přece hanba.

Míla

3. října 2011 16:57

Matýsku, doufám, že to byl opravdu jenom truc :-))) Jako vždy krásný deníček.

KOČKAMŇAU

3. října 2011 11:15

Ahoj Matýsku, hned mně vytanulo, kocour bojovník, dnes jdu zrovna na trénink, jak je vše synchronizované, v tom vesmíru :-)). Musím rychle,čas hoří, u nás je to podobně, právě teď kočičky chrní, po snídani a já můžu jít, třeba do paďous, přesně. Kouše Pupík, při muchlování, aby nebyla mýlka, je to kočička,říkám jí teď antistresová, je fakt,že jí muchluju, vydrží vše. Kdo řekl,že jsou kočičky nezávislé?Nechápu.Čůrání je problém, buď stres, nebo nemoc, aspoň tak to, mně domestikované kočičkama, namluvili. Micilince je 14 let, počůrává se 2 x denně, na linu, v chodbě, minulý týden jsem 2 x prala své boty, ona se vždycky musí vyčůrat, jako pod něco, pod koště, pod koč.záchůdek, pod botník. Má špatné ledviny, je na dietě, minulý čt. jsme byli na kontrole, setrvalé zhoršování, nicméně zatím stabilní. Asi je pravda,že přenášíme, co cítíme, třeba stres, na své blízké, i na zvířátka, tak se snažím, aby jsem kočičkám dělala veselou společnost :-). Mazlík byl také, na kontrole, ten má, v paďousích játra, též 14 let, dieta, vlastně uspokojivý stav, po roce diety, už mohl být, v kočičím ráji. Koberce nemáme, jen ty, co jdou prát, z Ikea. Je fakt,že kočičky škrábou škrabadlo,že jich mají, ovšem také ratanová křesílka, no a co. Od toho jsou. Matýsku, přeji Vám, pěkné kočičí rozjímaní a moc jsem se pobavila,úplně si to dovedu živě představit :-)

Han

3. října 2011 10:08

Kousnutí na konci mazlení si vykládám asi jako: "dosti bylo radovánek, jsem velká kočka, běž pryč". Samozřejmě to opravdové kousnoutí ani není, kočka jen jemně /někdy tedy drsněji/ ukáže, že má tesáky a je tedy fakt šelma a ne plyšáček na hraní. Amálka se tak často projevuje. Jsou ovšem kočičky, které takovou potřebu nezávislosti nemají. Čertička byla umazlená kočička, dokud člověk hladil, tak držela, ani se nehnula a jenom vrněla. Nikdy nenaznačila, že má dost a nikdy nekousla... Ale i taková, co kousne, dokáže člověka dojmout, když po něm jemně sáhne tlapkou a: jsem tady, věnuj se mi.

LuckyL

3. října 2011 9:07

Ty si, Matesi, fakt číslo; s tebou sa dvojnohá nemá čas nudiť. A ako dopadol ten nový poťah? Je ryšavý? A zatiaľ celý?

Vendul Durak

3. října 2011 8:39

Uz jsem se dlouho tak nepobavila!!Jste vsichni stejni!K mym dvema kocicimholkam pribyl pred tydnem maly kocourek-od te doby obe protestuji, presne jako ty Matysku-curaji na perinu, polstar, prosteradlo do kvetinace, no pri nejlepsim do sprchoveho kouta-no snad i proto nebo prave proto vas mame tak moc radi!!Tak preji at se dvounoha polepsi a zase se vse vrati do starych casu-nejdriv konzerva a pak pocitac!

Karla z Končin

2. října 2011 19:54

Teda Matýsku, to si snad Tvoje dvounohá nezaslouží. I když uznávám, že to bylo závážné provinění :-))) Ale pokud šla na Modrého kocouře, tak bys to příště mohl překousnout ne? S tím kousnutím na konci mazlení by mě taky zajímalo, jak to je. Měli jsme šíleně umazleného kocourka Gregorka, který mi to taky tak dělával. V jedné knížce jsem kdysi četla, že to kočky dělají z radosti. A zrovna včera jsem četla v jiné knížce, že tak kočky dávají najevo, že toho mají dost. Tak nevím. Píďa to nedělává, když má mazlení dost, jde prostě pryč. A ke Gregorovi mi spíš sedělo to, že to dělá z radosti. Bylo to spíš takové jemnější kousnutí. Matýsku, děkuju za krásný zápisek, myslím, že by sis zasloužil Nobelovu cenu za literaturu. Mám Tvé zápisky moc a moc ráda.

Jarka od Zrzků

1. října 2011 22:13

Matýsku, to je škandááál! Úplné Škandální odhalení, jen teď si nejsem jistá, jestli je škandál chování Dvounohé nebo tvůj záškodnický kousek.