Jak jsem dostal výprask

Tedy, musím říct, že to bylo děsně potupné, ale s odstupem času uznávám, že jsem si to vykoledoval.
Bydlíme v přízemí a okna pokojů vedou do nádherného dvora, kde je přepychová zelená travička, stromy a keře, ptáčci tam lítají a dvounožci tam dávají za hezkého počasí sušit prádlo. V poslední době toho pěkného počasí bylo dost a dost, takže okno pořád otevřené, tak kdo by těm lákadlům odolal. Chodíme tam s Františkou na průzkumy, lovíme mouchy a vyhříváme se na sluníčku. Večer se příjdeme domů nabaštit a pomazlit, a pak už je okno většinou zavřené. Mamča říká, že je tma a že nás potom hledat nebude. Jenže onehdy bylo takové horko, že se větralo i večer, tak jsme šli na noční průzkum. Mamča pořád chodila k oknu, jestli nás neuvidí. To víte, že nás neviděla. Dvounožci přece za tmy nevidí. Jenže já jsem taky neviděl. Najednou se přiřítilo nějaké zvíře, vůbec nevím, co to bylo, a šlo po nás. Františce se podařilo zdrhnout a skočila oknem domů, jenže mě to chytilo a chtělo mě to snad sežrat nebo co. Já jsem začal nepříčetně ječet, takže z okolních oken začali koukat lidi, co se děje. Mamča taky vlítla do okna, ale to už jsem se ubránil a plavným skokem jsem to vzal přes muškáty domů rovnou mamči do náruče. Byl jsem tak vyděšený a tak žalostně jsem mňoukal, že se seběhla celá rodina a všichni mě litovali a foukali bebinko. No, spíš bebino. Ono to zvíře mě dočista kouslo do zadku. Mamča si samozřejmě neodpustila takové to vidíš, já jsem ti to říkala, to máš z toho, že neposloucháš, ale moc krásně mě potom pomazlila.
No, od té doby v noci ven nechodím, i když je okno otevřené. Ten kousanec do zadku byl opravdu velmi nepříjemný.