Deník stříbrné šelmy - 4. část

Konečně se dvounohá vrátila z ciziny, tak můžu pokračovat ve svých zápiscích.

Z deníku šelmy:
druhý měsíc pobytu v Uničově.
Člověci a kočky, mám totální průser. Já to sice nechápu, ale dvounohá prohlásila, že si děti napadat nenechá. Můžu za to já, ubohá stresovaná kočička, že se mladé můj úplně maličký drápek trefil zrovna do žíly? A že dostala infekci, za to snad můžu já? Ona si snad má umývat nohy pravidelně, já to dělám po každém jídle, takže ode mě to rozhodně nechytla. A stejně na ten cyklisťák ani nechtěla. Hned druhý den jsem jí musela dát moc pusinek. Mladá se mnou nemluvila, chjo...
Dvounohá je drsňačka, sbalila svoje koťata, odstěhovala je dolů a mě seřvala na dvě doby, mě, úúúžasnou stříbrnou šelmu. Fakt nechápu, co to má za móresy. Za to, že spí na gauči, si může sama. Kdyby nechala mladý se mnou nahoře, může spát ve svém pelechu. Ta troška krve, tsssk, škoda každé rány, která padne...
A ty jejich hrozný nápady, to si snad ani neumíte představit, já jsem u nich Líza, Betyna a dnes dvounohá vymyslela Lilinku!!! Jo a ještě každá sobota je u nich nazvána dnem "vzteklé šelmy!"
A taky ty naprosto pitomý otázky: "Ty se šklebíš, vy jste v Ostravě neměli mop?" nebo "To hučí pračka, vy v Ostravě jste ji neměli?"
Tak nějak nevím, jestli jsou tak hloupí nebo se mnou chtějí mluvit?
A taky mě nechtějí pouštět na zahradu, máte někdo číslo na Kubišovou?
Jooooooo a ještě mám zatrženej notebook, takže vlastně píšu v ilegalitě (ještěže mám mladou dvounohou), prý dělám ostudu...

Foto: Vůbec mě za tím oknem nevidíš...

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama