Kocouří prestiž

Po návratu z prázdnin začátkem října svítila Maruška jako sluníčko.
Teď je nápadně pobledlá.
Myslí si, že na tři rozvášněné kocoury je naše domácnost příliš malá. Že to tu smrdí jako v kočičárně, přestože panička větrá jak o život a čistí každý podezřelý flíček...

Fakt je, že něco je ve vzduchu!
Matýsek se intenzivně věnuje sexu se svou milovanou dekou.
Dárek se pere s každým, kdo se mu namane. Svou oblíbenou škrabací myší, co visí na zdi, mlátil tak hlasitě, že ji panička sundala a položila na koberec.
Starý Kocour ráno a večer spořádaně používá kočičí záchod, ale v noci se vydává hledat, kde tesař nechal díru. Že mu myš přišla do rány, důkladně ji Dárečkovi počůral.
Paniččiny pantofle mu nepřišly do rány, ale další noc je počůral taky. To byl zatím jeho jediný projev náklonnosti vůči naší rodině.

To se ví, že se panička na počátku celé akce trochu děsila pomyšlení na bandu hladových krků, která obrátí naši domácnost naruby.
Naivní panička si myslela, že bude nabízet odčervená a očkovaná koťátka a zůstane jí doma Matička, která si na nás zvykne.
A pokud by jí divoká krev nedovolila setrvat v bytě, po kastraci by ji zase pustila na dvůr, kde se za přispění sousedčina bufetu na schodech umí o sebe postarat.

Jenže nemocného kocoura si nikdo nevezme, když jsou útulky přecpané zdravými a půvabnými koťátky, a zpátky na dvůr ho panička nevyžene.
Zkrátka nakonec panička prohlásila, že Kocour nedostane pořádné jméno, dokud jí sám nevyleze na klín.
Tak to si ještě počkáme!

Navečer chodí panička místo do biografu k popelnicím.
Když je pěkné počasí, Matička sedí v první řadě za plotem a běží program Jak si Černé kotě hraje!
V sobotu dávali obzvlášť pěkný kus!

Nový Starý Kocour v noci rád kouká z okna.
V neděli odpoledne vylezl zpod křesla a překvapeně zjistil, že na jeho oblíbené podložce leží Dárek.
Dvakrát zkusmo mňoukl vysokým, pištivým tónem.
Dárek se po něm otočil a nic.
Starý Kocour opatrně položil přední tlapky na schůdek a povytáhl se nahoru.
Dárek zase nic.
Dodal si odvahy a nacpal se k Dárkovi.
Chvíli se tiše navzájem očichávali a potom Dárek, jakoby uznával převahu staršího, důstojně seskočil z okna a šel si lehnout na postel.
Do večeře spokojeně setrvali na svých pozicích...

V pondělí ráno panička nenašla na kobercích jediné „nedopatření!“
Že jí to bylo podezřelé, prolezla po čtyřech kuchyň a různá temná zákoutí.
Nikde nic. Panička viditelně pookřála.

I když, upřímně řečeno, nemůže se taky všechno svalovat jen na nováčka.
Já to na sebe neprásknu. Ale soužití se dvěma vypečenými kocoury, kteří nemají lepší zábavu než ležet na křižovatce cest vedoucích k záchodu, jako to dělá soustavně Mates, nebo se přímo tetelit radostí při číhání poblíž druhého záchodu, což je Dárečkův koníček, může způsobit, že než si jedna rozmyslí, kde to bude menší riziko, neštěstí je hotové!
Jak se v tom pak má vyznat Kocour, který venku prošel nejrůznějšími rvačkami, a netuší, že ti naši salonní povaleči už zase jenom pouštějí hrůzu...

V úterý za svítání jsme se dobře proběhli. Já se schovala včas! Ale Starého Kocoura hnal před sebou Dárek takovým kalupem, že nevybral zatáčku a musel to vzít zkratkou. Přes paničku v posteli.
Nestačí, že panička si pěstuje zánět okostice a papulu má oteklou jako klaun. Teď přes ní má ještě několik výrazných drápanců, aby mezi lidma vynikla! Ostatní dámy se musí malovat, kdežto my jí zajistíme pozornost davu úplně sami!

Ve středu hlásila sousedka, že na dvoře byla kromě Matičky a Černého kotěte viděna další černá kočka s nápadně malou trojúhelníkovou hlavou.
Panička hned měla strach o mravopočestnost, ale prý je to opravdu kočena, žádný kocour!

Ve čtvrtek si panička nechala stoličku vytrhnout a válí se v posteli. Dárek ji trénuje:
Přiběhne. Vykulí oči jako mlýnské kameny. A čeká.
Panička chápe, co je její úkol.
List papíru roztrhá na osm dílů a z jednoho zmuchlá kuličku.
Hodí co nejvýš a co nejdál.
Dárek vyskočí. Za letu se zkroutí do osmičky a chytá. Kupodivu většinou chytne!
Kořist si odnese vyzkoušet do kuchyně.
Odbytý kousek přinese brzy oslintaný v puse zpátky a reklamuje.
Povedená kulička chvílí rejdí po linu mezi židlema pod stolem a potom skončí pod pračkou nebo lednicí...
Nastává další kolo:
Dárek přiběhne, vykulí oči a čeká...

A tak se život pomaličku vrací do běžných kolejí...

Sdílejte!  |  O sdílení

9 komentářů

Reklama
Reklama