Vážení - dlouho jsem nepsal. Co taky? Vše bylo podle mého, dlabanec, pelíšek, dvounožci i čtyřnožci... A teď tohle!!! Na můj názor se nikdo neptal a před pár dny k nám cizí dvounožec donesl Moura. Celé léto žil na chatě, teď přišla zima, a on se nemá kam vrátit. Měl svůj bejvák, ale tam prý zlobil. Proto jel na venkov, kde byl spokojený. U nás prý je jen dočasně - do příštího jara/léta. Jak to vydržím??? U nás už jsme já a Riči - a pes Black - no není nás už dost?
První den se vetřelec ještě klidil z cesty, zalezl nahoru na skříň a my s Ríčou na něj oba zasyčeli. Ale teď už se nám promenuje po celém domě, baští si, leží na našich místech, chodí na naše záchůdky... a už se ani neschovává. Klíďo se tulí k naší paničce a vyloudí kdejakou dobrůtku. No, pravda, nás neodstrkují, to ne. Ale já, Mňouk, jsem se pořádně urazil a nějaká ta šunka to nespraví.
Poslyšte naše zážitky: já chodím moc rád na půdu, kde je klídek a ležím si na starých peřinách. Tam se tak krásně spí a sní! Vedl jsem paničku k půdě - mňauky, otevři mi! Vždycky pak pro mě za nějakou hodinku dojde. Jenže teď má v hlavě toho Moura - a na mě ZAPOMNĚLA!! Až když se druhý den divila, že nejsem u snídaně (tam jsem přece vždycky první) ... chodila mě hledat ven, volala... až jí to konečně došlo a letěla mě osvobodit. Víte, já se ani nezlobil. Vyspal jsem se do zásoby, a měl jsem tam božský klid.
Mour musel být zatím zavřený jenom v domě. To já s Ríčou chodíme ven podle libosti. V sezóně máme dokonce otevřené okýnko skrz suterén, a tak můžeme sem/tam podle chuti. Ale už po pár dnech Mour využil příležitosti a ufrnknul ven. Náš páníček měl skoro radost (víte, on má rád jenom mě). Ale panička se hrozně lekla... Odpoledne Mour nikde, večer Mour nikde... chodila okolo domu, volala, já vím, že už i plakala... A Mour nikde. Prosím vás, nač tolik cirátů s vetřelcem? - A pak najednou, jak když přijede taxíkem, stál Mour u vrátek!! Tak se ho už asi jen tak nezbavíme, když trefí zpátky. Ven už může teď sám a zatím se k nám vrací. No, uvidíme... Ríča se s ním už kamarádí, tak já možná přehodnotím svůj názor. Dám vám pak vědět.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?