Nejím, nespím, pořád ve střehu. Kdepak mé oblíbené poutání pozornosti na moji jasnou velechlupatost, kdy jsem s grácií visel na zácloně zaseklej tak, až dvounožkyňka vyletěla, aby mi zachránila packu s lopatkou (podezírám ju, že jí šlo hanebně jen o tu záclonu).
Že mi Kleofáš vylajdá misky, to jsem se smířil, že škrabe moje škrabadlo, budiž, ale že mi vyházel fšecky hračky z prolézačky, to teda bylo hodně i na mou klidnou mývalí letoru... vrchol byl, že vyščoural schovanou skleněnku, kterou jsem si schoval na pozdější hru s paňyčkou, která pak vezme klacíčkové ščouradlo, klekne na čtyři a s brbláním: "kam sis ju zase zastrčil, když teď vrkáš," mi ju vyščourala. Malej udělal packu jak mladá Saxana a kulička byla na světě.
Kleo mě zlobí, jak je mu úplně jedno, když mu packou pošmrncám uška, klidně si hraje dál. Zkusil jsem mu poplácat pacinou po zádech, ale on se vykotrmelcoval o moje čelo! :-/ Jediné, co se začal ode mě učit, je bordel, říká paňyčka... prej si to budem uklízet laskavě sami, no nám ty papíry fakt překážely, a ty klouzavé placky, prej DVD, tak ty se nám taky připletly do honičky, no a kde máme brát čas? Kudy chodí Kleo, tudy následuju jeho stín, jako aby třeba neupadl, když je to ještě šišla... ale jak vím, že oko paňyčky je daleko, už je to ten správnej kočičí šrumec, prej, co TAM tak dupeme a co dělám... JÁ??? +O-)
Ještě mě čeká moc kočičí práce, šišla dnes 2x vrknul po mainsku.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?