V sobotu jsem oslavil své 2 roky života a pánina se konečně rozhoupala a zaregistrovala mě na těchto stránkách. Zaslouží si pochvalu :-)
Jen se tak zamýšlím, proč si říká pánina a jemu říká pánin, když já to tady vedu a mám všechno pod svou ťapkou a sem tam poprosím i Meggie o výpomoc při vedení domácnosti. Ale nechám ji při tom, ona je potom spokojenější.
Ale zpátky k tématu, jak jsem se vlastně v té Ostravě objevil. Narodil jsem se kousek od Plzně, takže jsem ušel hodněěě velký kus cesty, spíše ujel. Pánina mi vždycky vykládá, že kdyby věděla, pro co jede, že by se tam nikdy neobjevila, ale už má smůlu, tady už jsem doma a nehodlám to měnit.
Prý už výběr byl hodně složitý, pánina (ona) mě pro pánina (on) měla jako překvapení k jeho 30. narozeninám, tak to prý tajila, jen mu potom nahlásila den, kdy si má vzít dovolenou, že pojedou na druhý konec republiky. Jen pánin je hrozně chytrý a domýšlivý, tak mu nějak docvaklo, co tam asi budou dělat, protože se hodně bavili o tom, že by chtěl kocourka, protože Meggie je závislá na pánině a on chce nějakého svého závisláka. A líbily se mu Bengálské kočky, tak bylo rozhodnuto a pánina hledala až našla. Zamluvila pro něj mojeho bráchu, ale....
Tak vám povím, přijeli oba, chvíli pokecali s mými bývalými páničky, a pak si šli pro toho bráchu a uviděli mě. Sledoval jsem a předváděl se, ukazoval jsem se v tom nejlepším světle, když mě vzali, olízl jsem jim ruku a oni změnili rozhodnutí a vzali si mě. Úplně černého, jen s pár bílými chloupky na bradě. Od majitelů se dozvěděli, že prý výjimky se stávají, ale že jsou opravdu všichni ze stejného vrhu a viděli i rodiče. Ale pánin, jak mě viděl, tak říkal, že je mu jedno jestli jsem bengálka, že jsem stejně nádherný.
Pak pro mě sranda skončila, najednou jsem byl zavřený do jakési klece, řekli mi, že ta dečka, na které ležím, je jen moje, bouchly dveře a já se s úplně neznámými lidmi vydal kdo ví kam. Začal jsem litovat, že jsem jim ty ruce lízal a že jsem se na ně tak krásně díval, řval jsem, stěžoval si, snažil se překousat ty divné dráty, co mě držely, nic nepomohlo. Cesta byla dlouhá a já po 3 hodinách vyčerpáním usnul.
Najednou se zastavilo, řekli mi, že jsme doma, a vyjeli jakousi krabicí do nějakých vyšších pater. Otevřely se dveře a z nich vyběhlo cosi černobílého, co taky vypadalo jako kočka. Po pozdějším podrobnějším ohledání jsem zjistil, že to kočka je a že má doma úžasné hračky, které už jsou jen moje.
Jmenuje se Meggie a velmi brzy pochopila, že já budu doma pánem, přestala syčet a všechno mi doma ukázala. Zjistil jsem, že to tady nebude tak špatné a hlavně to jídlo, co mi dávají dodnes, je báječné a každý měsíc dostanu novou hračku, protože všechny během měsíce stihnu zlikvidovat. Stihli jsme se i přestěhovat, už tu není výtah, ale je tu báječný balkón, který v předešlém bytě nebyl, ale o tom vám povykládám jindy. Teď už pánina říká, že zhasínáme a jdeme spinkat. Tak dobrou noc :-)
Na fotce zrovna likviduju záclonu :-)
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?