Čauves dvounožci a kočičí kámoši. To vám byla noc. Mladší dvounožka nechala na stole sešit s ájinou, jak ona tomu říká. Tak jsem si jako náležitě vzdělanej kocour řek, že bych se mohl něco přiučit. První stránka byla o ničem, druhá taky, třetí taky, no co vám budu povídat, samý blbiny, kterým jsem ani nerozuměl. Nevím, proč je ta "ájina" pro dvounožku tak důležitá, navíc se mi zdálo, že tam jsou všude chyby. Byl jsem z těch různejch past a present nesmyslů tak zmatenej, že jsem se rozhodl ušetřit dvounožku i sebe. Nenechal jsem ani jednu anglickou větu vcelku. Moje kočičí máma Šimla říkala, že zas bude céres.
Tak jsem ráno číhal, abych nepropásl, kdy bude dvounožka vstávat. Chtěl jsem jí vysvětlit, ať se ty kraviny už neučí. Asistoval jsem jí v koupelně, kdyby mě potřebovala pohladit, a dokonce jsem se nechal zvednout a dát si pusu. Když přišla do obýváku, čekal jsem nejhorší. Dvounožka vypadala na infarkt, ale nakonec to ustála a sešit vyhodila. Tak jsem docílil svýho a prej nemít tak roztomilou držtičku, tak by byl céres pořádnej. A ještě jsem se pochlubil utopenou plyšovou myší v misce na vodu!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?