Max čůral krev

Max se mi nelíbil již delší dobu. Posedával, nereagoval na výzvu Honzíka k hraní si. Už jsem se s ním chystal jít na veterinu, ale pořád jsem odkládal. Mohlo to být nějaké kočičí murousení, co já vím. Až se stalo, že jsem přišel domů a přivítal mi jenom Honza. Už to bylo divné. Šel jsem tedy na výzvědy do bytu. Max byl v poloze jako čůrání a drápky vytasené. Odmítal se hnout. Jenom mňoukal. Krve se mi nedořezal. Mluvil jsem na Maxíka, ale nic. Jenom smutné oči, které hledaly pomoc. Když se snažil v podřepu popojít, našel jsem pod ním krev. Zamrazilo mi v zádech a zároveň polil studený pot a bylo mi horko. Divná kombinace, že. Popadl jsem Maxíka, vsunul ho do přepravky a vydal se s ním na veterinu. Tedy předtím jsem stačil do zkumavky nacucat trochu té krvavé moče. Jak říkám, bylo mi hrozně. Cestou jsem volal veterinářovi, že za ním jdu, a taky jsem stačil informovat Maxova fanouška Vildu. Když jsme přišli do ordinace, popsal jsem přesně, jak se vše událo. Doktor se koukl na zkumavku a prohlásil, že to není moč, ale spíše krev. A měl pravdu. Prohmatal Maxíka, zkontroloval oči a udělal test na moč... Pochopitelně, jak jsem si myslel. Vytváří se mu v krvi krystalky, které tlačí na močový měchýř, a kocoura to nutí čůrat, i když už nemá co, protože vše vlastně vykapal. Proto se tam objevuje krev. Já jsem to zopakoval po doktorovi laicky, pochopitelně, že doktor mluvil odborně. Jedno je jisté, je to stravou. Jak někteří lidi mohou pouze bezlepkovou stravu, tak i někteří kocouři potřebují jisté jídlo. A nesmí jíst nic jiného. Tedy na dietě.

Uplynulo čtrnáct dní a zdá se, že je vše na lepší cestě. Tendenci k častému čůrání pořád má. Vždy vlezu po Maxově návštěvě kočičí toalety do jejich záchodu a kontroluji, neuvidím-li krev. No a po mně tam jde zase Honzík zkontrolovat, co já kontroluji.

Sdílejte!  |  O sdílení

7 komentářů

Reklama
Reklama