Oliver na výletě...
Milí naši, tak jak začít?
Asi tím, jak to začalo... ve středu 04. 05. před desátou večer otevírám návštěvě a Oliver využije příležitosti - prchne na chodbu. To už tu ale bylo, čili se vydám za ním, abych ho v činžáku odchytil... to jsem ovšem netušil, že nějaký debil zablokoval otevřené dveře do ulice a poslední, co jsem z Olivera viděl, byla silueta mizející pod zaparkovanými auty. Ten večer jsem obcházel okolí do 04:00 ráno, volal ho a chrastil krabičkou s dobrotami. Další den jsem si vzal volno a zahájil pátrací akci... přes 130 letáků po širokém okolí, sociální sítě, veteriny, útulky, sdružení, měšťáci... dále pejskaři v okolí, popeláři, bezdomovci (za cigára), atd. atd. ... abych to zkrátil - přes všechnu snahu výsledek nula. Ani jedno zahlédnutí (krom dvou planých poplachů), jako by se propadnul.
Už jsem byl smířený a přiznám, že jsem ho obrečel...
A v tom - jeden večer sedím u notebooku a volá kamarád z vedlejšího činžáku - okamžitě pojď do vnitrobloku, ze sklepa na mě kouká bílý kocour! To si umíte představit jak jsem letěl... první pohled do sklepa - JO! Byl to on!!! Jeho ouško je rozpoznatelné i v šeru.). Za chvíli ovšem zmizel pod hromadou haraburdí a vyvolat se nenechal...
Takže dále jsem musil přistoupit ke kriminální činnosti - do toho sklepa jsem se prostě vloupal (barák je neobydlený) ... Sklep zaskládaný od podlahy po strop bordelem, v tomhle by kocoura nenašel ani komisař Rex... takže taktika - sednout si a tiše ho volat... po asi 20 minutách se z jednoho kouta ozve odpověď - Mňaaauurrr! ... povídáme si, on odpovídá... nevím, jak dlouho to trvalo, myslím, že více jak půl hodiny, ale - najednou šramot a - zpod hromady bordelu si to ke mně štráduje Olií... přišel, začal do mě žďuchat hlavou, jako by nic... nechal se chytit, držet, vůbec neprotestoval... vobluda jedna... bylo to tři vchody od mojeho baráku, a přesně čtyři týdny a hodinu po jeho útěku...
Moc vám všem děkuji za podporu a pomoc!
Oliie si moc užívá, že je doma... (a jak si to užívám já, asi nemusím popisovat).
P.S.: Velmi pravděpodobná teorie, co Oliver zažíval, v příštím deníčku.
| O sdílení
barras 
7. června 2016 21:21
Jsou to tuším 2-3 roky zpět, co se nám Drakouš taky zatoulal... nevím přesně, jak dlouho byl pryč, odhaduju něco kolem týdne. Jedné noci, asi tak v 1 hodinu, mě přišla mamka vzbudit - Drakula se vrátil domů. Byl štěstím bez sebe, špinavý, smradlavý (asi byl někde u krav nebo v nějakém chlévě zavřený, aspoň podle "vůně" jsme si domýšleli...), ale zpátky doma. Ten pocit, že se nám vrátil po probrečených dnech a nocích, byl k nezaplacení!
PaschaMami 7. června 2016 20:50
Samirku, to je dobře, že jsi se poučil! Teď víš, z čeho měla panička červené oči, ne že by byla angora!
Samir 7. června 2016 13:30
I já jsem vydal prozkoumat svět za dveřmi. Poprvé mě nejpíš odhodilo auto a trvalo mi tři dni než mě našli. Pan doktor byl na mě moc hodný a dal mě dohromady. Panička si dokonce vzala dovolenou, aby mi dávala každé tři hodiny vodu injekční stříkačkou. Noha i čelist se brzy zahojily a já byl opět velkým šéfem a tak se mi zachtělo okouknou svět znovu a utekl jsem za pomoci košíku s prádlem. Zůstal jsem venku dva dny a pak jsem se ozval na kapsičku, neboť jsem měl hlad a nelíbil se mi déšť a pes od vedle. Jen jsem se divil, proč má panička červené oči. Od té doby jsem vzorný kocour a vím, že venku mě nic moc dobrého nečeká. A kapsičky tam taky nemají!
barras 7. června 2016 9:44
Super zpráva, máme radost, že se našel a v pořádku vrátil domů!!! :)
Zapalka 6. června 2016 19:59
teším sa s Vami, občas som nakúkala, či sa náhodou Olí nevrátil
viera 6. června 2016 19:56
Olie mal šťastie,že nenatrafil na zlych ludi a psov..to bolo o mačaci chlpok
ween 6. června 2016 19:55
jak jsem psal, sklep byl zakládaný bordelem po strop, čili Oliee mohl vesele k okýnku a z okýnka ven do vnitroblouku... také kamarád ho nejdříve zahlédnul jako bílou čáru venku , mizející ve sklepě... odtud pak na něj z bezpečí koukal :) .. Oliver je chytrý kocour :)))
evelinas 6. června 2016 9:18
Je štastie,že si Olík našiel ten sklep,určite bol plný myší.Ináč si neviem predstavit ako mohol prežit.Katyp 50,viem si predstavit,čo ste museli prežit,kým ste Melíška našli.Myslím si ,že je ovela viac strát so štastným koncom,lebo ked nepoznajú okolie vždy sú nablízku,no boja sa ozvat.
PaschaMami 5. června 2016 21:57
Ween, víš jak více rádkyň psalo, že sklep je často pastí pro kočky? Vlezou, resp. tam skočí otevřeným oknem a nedostanou se ven. Jsem zvědavá na Tvojí teorii jak Oli přežil. Trpěli jsme s Tebou všichni, kolikrát za den jsme podle možnosti čučeli na net.
Pascha mi jednou také zdrhnul, otevírala jsem dveře do bytu,
protáhl se jako had do chodby. Zrovna ale vcházela dveřmi ke schodišti sousedka a on jako blesk na schody. Já taky jako pochopitelně pomalejší blesk za ním z 15. patra. Skákala jsem přes 4 až 5 schodů, volala na něj, spíše ale zoufale řvala. Dostihla jsem ho v 7. patře. Kdyby byl doběhl až dolů, tam je dveřní provoz, byl by vtahu!
Hlavně že máš Ty i celý MK Oliho celého a zdravého zpět!
katyp50 5. června 2016 21:56
Hladíme Olínka, to musel být šok. Když mi špatně zajištěným oknem zdrhnul Melíšek První, byla jsem na prášky. Do dvora, vnitroblok, obrovská plocha, uvnitř zahrada, kam se chodí venčit psi......... obulela jsem ho, ale vylítla jsem do dvora jak strašák v noční košili a pantoflích (venku dost pod 0°) a zkoušela volat. Po druhém zavolání se ozvalo tiché "mňouk". Tak jsem zintenzívnila a nakonec jsem ho našla ve starých vyhozených skříních. On jak byl bojásek, tak daleko neutekl, byla mu zima, tak si zalezl do toho jediného, co v životě poznal - do skříně. Venkovní pobyt ho nelákal. Od narození byl jen doma, venku to vůbec neznal, krom toho to byl takový trumbelínek. To Cecilka a Melíšek Druhý - ti by asi neváhali a šli prozkoumávat nepoznané. No, ulevilo se mi. Ani v té skříni po noci nenastydl.
Ája0804 5. června 2016 21:40
Díky moc za deníček, na kteří všichni netrpělivě čekali. Ještěže to dobře dopadlo a našel se. Musel být z toho sklepa šíleně špinavý. Moc jsem zvědavá na další deníček, který nám trochu odtajní, jak tam asi mohl 4 týdny přežít.
Podrbejte ho i za nás:-)
Karla z Končin 5. června 2016 21:40
Božátko Olí. Vy jste musel mít strašné nervy.
Jsem tak šťastná, že to dobře dopadlo.
Maud 5. června 2016 21:04
Ještě že už je doma!
Matýsek z Pankráce 5. června 2016 20:31
Olí má za sebou čtyřtýdenní trénink přežití... Je to zázrak, že to takhle dopadlo, máme velkou radost.
viera 5. června 2016 20:18
asi chytal myšky chudačik Olie
snoopy 5. června 2016 20:05
Příjde mi, že Oliver se od samého počátku schovával poblíž a bál se vystrčit nos. Ještě že měl takový úkryt a na jednu stranu se moc neukazoval, protože ho mohl třeba chytit pes, přejet auto nebo mu ublížit někdo z lidí. Určitě chtěl moc domů, akorát chudák nevěděl jak. Věřím, že je rád, že je v bezpečí domova a jsem moc ráda, že jste se zase shledali.
Pája6 5. června 2016 19:51
Musel mít někde zdroj vody a jídla, třeba někde poblíž krmili toulavé čičiny? Zdá se, že Ween má nějakou představu, napište co nejdříve :-).
Micubiši 5. června 2016 19:36
Měl chudák kliku. Jsem moc ráda, že to dobře dopadlo. Snad už si dá pozor. Ale jak tam přežil je záhada.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 871x / 1x
