Začalo období chytání much. Jirka je rád, protože prý čistíme vzduch. Ale není rád, že pouštíme chlupy. Jirka je pořád s něčím nespokojený. Ale to já taky. Tedy jsem nespokojený. Tak například přinesl domů nové škrabadlo. Jářku, k čemu? Už máme doma dvě, to stačí. Tak jsem mu ho počůral. Jéé, čumáci, ten vyváděl. Vůbec nepochopil, že nové škrabadlo je zbytečnost. Nebo s tou konvičkou, co si přinesl. Ta sem přeci nepatří, tak jsem jí shodil na zem. Udělal jsem to pro jistotu v noci, když Jirka spal. Ale on se probudil a začal nadávat. Nebo nemá rád, když mu utíkáme do sklepa, prý je to tam moc nebezpečné. Moc. On tam nechodí ani domovní kocour Láďa, bojí se tam. Jednou tam dostal přes čumák. Mno.
Dnes jsme s Maxem sledovali lidský teleport. Lidé do něj vchází a zase vychází, mizí v něm. Láďa říkal, že to je jako ve Star Treku, jak s pohybují lidi mezi planetou a lodí. Kdysi se na to Jirka koukal, tak si to pamatuji. Tenhle teleport má jen menší dosah, z patra do patra. K čemu to těm lidem je, to opravdu nechápu ani já a ani Max.
V mezipatře se objevila nová tráva, Max se do ní pustil jako o život. Jen aby něco zbylo. To já jsem musel zkontrolovat tu novou papírovou tašku, co někdo nechal ležet za dveřmi.
Už večer se těšíme na pohádku, Jirka nám jí vypráví vždy, když ležíme večer na okně. Jen doufám, že nebude tak smutná jako ta minule. Mno...
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?