V baráku je nová kočka

My kocouři, co spolu žijeme ve druhém patře, jsme přišli na to, že máme v baráku další kočku. Z okna jsme kukali, jak se stěhují nový podnájemníci. A nesli kočičí přepravku, škrabadlo a mnoho dalších vymožeností, které kočka potřebuje k životu. Pánečku, to bude. Doufáme, že bude moci chodit ven. Max se začal natřásat a Láďa chodí v baráku pořád dokola, nevědíc, co vlastně chce. Láďa má s kočkami špatnou zkušenost. Prý jsou to bezcitné bytosti, které si nárokují vše. To nás trochu zarazilo, protože Jirka naopak říkal, že jí měl v náručí a je milá, osmiměsíční, ale zdůraznil, že by nás nevyměnil. A to prý ani mě. Prý ho štve, že čůrám před záchod, tak dostanu plenky. No jářku, jak se mohu před holou ukázat v plenkách? Tak jsem se šel vyčůrat do záchodu. A taky jsem mu chytil mouchu. Jen abych nedostal plenky.

Jirka teď chodí pozdě domů, protože chodí vyrábět peníze do druhé výrobny peněz. Takže chodí třeba až v sedm hodin večer domů, utahaný. Sice nás pustí na chodbu, sedne si na schody, dá si kafe, ale kočku pořád nevidíme. Nechápu, proč Jirka chodí do druhé výrobny. Ušetřil by na jídle, kdyby si ulovil nějakou mouchu nebo myš. Domácí může ulovit třeba potkana a je klid. Radši se chodí dřít. Vždyť je to člověk. Tak čumáci, papá, jde se na chodbu.

Sdílejte!  |  O sdílení

6 komentářů

Reklama
Reklama