Výlet

Ahoj kočičáci,
i když jsem plyšový, můj dvounožec touží po živé kočičce. Mamka furt říká, proč to nejde, jak jsme nezodpovědní, jak jsme furt pryč, ale já si myslím, že i mně by živé koťátko tady nevadilo. Třeba by si se mnou někdo hrál víc. To víte, už je mu devět, tak má jiné zájmy.
No, abych to napsal takhle, mamka ho vzala k F., aby si zkusil, jaký to je mít kočku. Takže jsme otevřeli a Vojta věděl, že si musí umýt ruce a pak jít ke skříňce pro tyčinku. Lilly a Charlie už byli připraveni a netrpělivě čekali, až to ten Vojtík otevře. Smlsli to během minutky a Vojtík myslel, že má hotovo - tedy ještě pohladit, podrbat a chvilku hraní. Jenže to mamka zavelela a řekla... Do všech mističek s vodou čerstvou vodu. A do všech mističek s granulemi další granulky. A do fontány přilít vodu - hezky opatrně. A teď jdeme na zlatý hřeb - záchůdky. Jeden záchůdek ti ukáži a druhý uděláš ty sám. Při koukání říkal, jo, jooo, to je pohoda, klídek a když se chopil lopatky a ohnout záda - najednou to bylo - to je dřina, to je dřina. Pak jsme ještě zametli okolo záchůdku stelivo, umyli podložky a pak se mladý pán svalil na gauč a říká: "Jsem vyřízený." Mamka se jenom usmála a čeká, kdy poprvé uslyší - mami a nepořídíme si kočičku??.o)
Já vám to písnu, za jak dlouho to bude, a víte co? Zatím si nechá mě, plyšového. Toho, který s ním každou noc usíná.

Sdílejte!  |  O sdílení

7 komentářů

Reklama
Reklama