Jak jsem povýšila

To bylo tak. Po anexi nového území a podmanění původních obyvatel jsem se ujala vlády. DNŽ kvůli mně vstává v pět, aby mě stihla nakrmit, pošišmat, vybrat bobky, odchytit a vyndat z místnůstky s jejich bedýnkou, odchytit a vyndat z komory, odchytit a vyndat z koupelny, odchytit a zavřít do jiné místnosti a znova před odchodem do práce pošišmat.

Pochopila jsem, že jsem velmi vážená panovnice. Tuhle v sobotu DNŽ zmizela na celý den a vrátila ověšená taštičkami a obrovskou krabicí. Jak jsem později zjistila, byla na návštěvě s ostatními tetičkami z MK a přivezla mi od nich dárky. Některé, myslím, má ještě schované, prý je dostanu pod hvězdu (DNŽ pravila jasně, že letos žádnou větev do vázy, natož strom!). I tak jsem dostala spoustu myšek, voňavý růžový pytlíček, třepetálku s peříčky (již jsou všude po bytě) a masíčko. No, komu jinému se dávají dary než vážené carevně? Z obrovské krabice mi DNŽ za mé asistence každý den vytahuje mňamku a tuhle mě DNŽ načapala, jak se sama iniciativně snažím probourat do okénka s č. 22.

Jo a mám své poddané podepsané. Nějak se jim to nelíbí a začali mi říkat Modrý dravec. No tak pro začátek jako válečná přezdívka dobré, ne? No ale včera jsem pokračovala ve svém tažení a zvládla jsem polechtat drápky i zoubky DNŽ nohy tak, že když odkládala notebook na stůl, tak si sama převrhla skleničku s vínem. Rozbila ji, víno se vylilo na stůl, na notebook a chladicí podložku. Ona je prostě fakt nešikovná. Později večer, aby si mě usmířila, tak se natáhla do poličky pro mňamózní mlsky a já jsem jí nedočkavě vyběhla přes obličej, takže ječela a drobně krvácela. Ráno jsem na ni samou láskou skočila a čumáčkem jsem ji ducla do rtu, měla ho lehce nateklý. A tak jsem povýšila, již nejsem Modrý dravec, ale Modrý netvor...

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama