Protože mi panička stále říká, jak je ráda, že jsem se nastěhovala zrovna k ní, cítím povinnost postarat se jí o nějakou zábavu. No uznejte, když celé dny probíhají v klidu, je to občas nuda. A tak stereotyp klidně plynoucích dnů prokládám občas nějakou změnou, jako teď naposled! Ze začátku jsem spapala (a vděčně), cokoliv mi panička předložila. Postupem času jsem zjistila, že zásobu jídla mám jistou, a začala jsem si vybírat. S mojí paničkou to však nic neudělalo, takže jsem musela přitvrdit. Když jsem sytá, začala jsem si se zbylým jídlem hrát! No, to byste nevěřili, jaké je to vzrůšo! Panička vylítne, jako když ji vystřelí, a honí mne, aby mi tu hračku sebrala, a při tom pořád volá: "Sněhurko s papáníčkem se nehraje!" - jako bych to už od ní neslyšela stokrát! No uznejte, když jsem tak vzorná, že ulovené myšky nechávám na terase, s čím si tedy mám hrát??? Nějaké hadrové, nebo kožešinové hračky, které mi kupují, jsou nuda: na ty může naletět jenom nějaká číča, která v životě živou myš nechytila a nepohrála si s ní! Tak jsem zvědavá, jak to vyřešíme, zatím mi panička po papání mističku sebere a dá mi jí vždy, až když má čas mne při tom hlídat. Stejně je jí to houby platné, pokaždé se mi podaří aspoň jednou si pohrát a jí rozhýbat! Tak uvidím, co bude dál! Sněhurka
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?