Naše rána

Když se ráno probudím, obvykle se připotácí i panička (téměř ještě v bezvědomí), dá mi čistou vodičku a papáníčko a potom hodinu sedí a maluje si obličej! Nakonec se vždycky s povzdechem na mne podívá a řekne: "I kdybych se malovala čtrnáct dní, nikdy nebudu mít tak krásná očíčka jako ty!" Načež odloží ty propriety do kabelky a jdeme obhlédnout dům, zda je vše v pořádku. První se samozřejmě vlním já a v závěsu za mnou (se plazí) panička! Já jdu sice napřed, ale stejně po očku pečlivě hlídám, aby se mi panička někam nezaběhla! Mám ten barák přece na starosti a do něj patří i osazenstvo. No, povinností mám až nad hlavu! A to je ještě zima, až bude teplo, bude to mnohem horší! Panička si moc pochvaluje jaká jsem pracovitá! Když měla v Praze takovou mrňavou zahrádku v zahrádkářské kolonii, tak jí prý každou zimu sežraly myši všechny cibule tulipánů a narcisů, zatímco tady v té veliké zahradě rostou už druhý rok na svých místech, a to stačím uhlídat i většinu zahrádek našich sousedů! Takže není div, že jsem v celém okolí populární a každý mne zná a zdraví!

Ale píšu to hlavně proto, že paničce se moc líbila vítězná fotka měsíce února. Řekla, že ta kočička je (ha-ha) skoro tak hezká, jako já, ale nejde se jí (paničce) dostat do diskuzního fóra, dokonce i Martin říkal, že je to nějak divně nastavené, takže to zase musím vyřídit já! Už chápu, proč panička říká, že neví, co by si počala, kdyby mě neměla!

Tím vysvětluji to, že se paničce nepodařilo vložit moji fotku na koši na dřevo do kočkoalba, takže ten fór s povalováním vyšuměl naprázdno!

No, zdravím všechny kočky a kočičáky a od paničky jim vyřizuji, že kočičky jsou nejhezčí a nejroztomilejší zvířátka na celém světě (jako bychom to nevěděli, že jo holky a kluci?) I když pro ni, jsem nejkrásnější SAMOZŘEJMĚ já!!!

Sněhurka

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama