Jak jsem měla meganávštěvu

To bylo tak. V posledních dnech se na mě DNŽ významně zadívala a důrazně pravila: „Přijedou ti tetičky.“ Slovo tetička trochu znám a mám ho spojeno s dárky a ňamkami, které mi DNŽ vozí, když se vrací z celodenního výletu, a taky s tetičkou Micoušou, která mě rozmazluje tuňákem a důkladně si se mnou vždycky pohraje.

Takže při opakovaném sdělení, že mi přijedou tetičky, jsem lehce zbystřila. Toho dne ráno začala DNŽ dělat místo v obýváku, zejména na stole, a zdržovala se hlavně v kuchyni. Pak telefonovala a vyhlížely jsme z okna. První přijela tetička Reda a vlekla se s obrovským květináčem lupení, na které jsem se okamžitě vrhla. Vítaná ňamka. Osení na balkoně se totiž moc nedaří, maminka Ruda o tom říká, že co se dá na balkon, to umře. DNŽ pak po něm zlověstně loupe okem a kdoví, co se jí honí v hlavě... Je pravda, že osení neroste, libeček je ve stádiu děložních lístků a koupená petrželka chcípla úplně.

No, samozřejmě jsem tetičce předvedla tu nejhodnější a nejsladší kočičku. Řeči DNŽ o zlobivém dravém modrém tvoru byly označeny jako nechutné pomluvy. Pak dorazila Micouša, Mirka a Jana s ňamkami a hračkami. Zvědavě jsem se kolem nich proplétala, zobla kousek tuňáka, předvedla, jak si krásně hraju se speciálním voňavým klacíčkem i s myškou. Načež dorazila tetička Mařička a k mé sbírce kromě jiného přibyl pískací ptáček.



DNŽ zase zmizela v kuchyni a ze sporáku, kam fakt nesmím, se začaly ozývat prskavé zvuky. Tohle a množství tetiček mě trochu znepokojilo, a tak jsem si hlasitě mňoukla a byla jsem vypuštěna do azylu k mamince Rudovi. Hned jsem si na něj vlezla a pak jsem se ukryla za postele a už nevylezla. Teda až na rozloučenou jsem se na ně přišla podívat, jestli opravdu odcházejí a nevracejí se.

Každopádně jsem byla označena za krásné, hodné, milé koťátko. Tetičky jsou fajn a mají uznání. DNŽ si jen povzdechla, že teď už se mnou nebude vůbec k vydržení...

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama
Reklama