Podivná zima

Tak snad nám už skončila ta letošní podivná zima! Začala docela slibně - první sněhový poprašek u nás napadl 13. listopadu, tak jsem si připravovala pelíšek na krutou zimu, čekala jsem plno sněhu a do něj mě nikdy nikdo nedostane!
No a jaké překvapení! Za pět měsíců (od listopadu do března) napadl jen dvakrát v noci slabý poprašek, který vždycky do odpoledne roztál!
Až úplně poslední březnovou noc napadalo tolik sněhu, že na stinných místech ležel několik dní! Tudíž- začátek dubna u nás vypadal jako prosinec. Naštěstí už třetího bylo po sněhu a začalo svítit sluníčko.
To krásně příjemné - jarní!
Tak mám hlavičku plnou starostí! Vzhledem k té teplé zimě jsem vůbec nepřestala lovit myšky a nyní mám starost, zda jsem si úplně nezdecimovala zdejší myší populaci a jestli budu mít i nadále co chytat? Tu mojí chovnou stanici pod mrazáky mi panička bezcitně zlikvidovala, a jestli jsem si vyvraždila během této divné zimy myšáky na zahradě, CO SI POČNU?
Ještě, že jsou tady zahrady sousedů, zatím jsem jediná kočka ve zdejších sedmnácti domcích a místní psi mi nemohou v lovu konkurovat, tak věřím, že nebudu muset běhat za silnici do polí! (Tam jsou totiž myši určitě.)
Kdyby totiž zemědělci ty jejich myši začali trávit, mohla bych umřít i já, a to bych moc nerada viděla, neboť si dovedu představit, jak by panička vyváděla. Obrečí smrt každého kočičáka, o kterém čte, a to je zná jen z fotek, tak co by asi vyváděla, kdybych umřela já, která jí denně hřeji bolavé nohy, hlídá dům před vetřelci a pořád si spolu povídáme?!?!
Doufám, že jaro bude příjemné, léto teplé - ne však horké a všechny kočičky a kočičáci se svými DNŽ budou zdraví a spokojení!
Zatím se loučí Sněhurka

Sdílejte!  |  O sdílení

6 komentářů

Reklama
Reklama