Jak už jsem několikrát psala, panička mi stále klade na srdce, abych netahala domů myšky! A někdy dost důrazně se spoustou otravných blábolů, takže já jsem z nich tak vyčerpaná, že ty svoje úlovky nechávám raději přede dveřmi. JSEM PROSTĚ VZORNÁ!
A tak mě opravdu rozveselilo, když mojí paničku navštívila její oblíbená sousedka ze zdola z vesnice a to zrovna v té době, kdy jsem já dělala bobánka, což je prý cítit, takže panička s ohledem na návštěvu OTEVŘELA TY TERASOVÉ DVEŘE A NECHALA VĚTRAT! No a zakecala se, a protože já jsem se nudila, odešla jsem do pokoje, o němž si panička myslí, že je její, do postele, o níž si bláhově myslí totéž - SPINKAT!
Takže dveře zůstaly nestřežené. Když si na ně vzpomněla a zavřela je, přišla jsem to zkontrolovat a dávala jsem všemožně najevo, že se dovnitř dostal nevítaný návštěvník, jenže když si toho panička všimla, požádala tu sousedku, aby se podívala pod nábytek, že tam podezřele číhám, jenže sousedka také už špatně vidí, tak řekla, že tam nic není! TO JSEM SE ZASMÁLA POPRVÉ!
Takž dámy kafraly bezstarostně dál, a i když panička postřehla moje lovící manévry, nemohla vzhledem ke svým bolavým kolenům pod nábytek nahlédnout a ta myš byla schovaná úplně v koutku, a protože se mě bála, tak tam bez pohybu zůstala po celou zbývající dobu té návštěvy.
A MĚ UŽ TO ZAČALO NUDIT, tak jsem se odebrala opět na lože.
Když ta sousedka odešla a v bytě zavládlo zase ticho, ta myš se sebrala a běžela pod ty mrazáky, pod nimiž jsem JÁ plánovala ten velkokapacitní chov! Jenže panička ji zahlédla a zkoušela jí vyhnat ven (přece mě nebude rušit, když spokojeně hajám), což se jí však nepovedlo, a tak po delší době strávené tím jejím nešikovným pokusem o lov šla ke mně do pokoje, a ačkoliv mě nikdy při spánku neruší, tentokrát se mě pokoušela probudit a pokorně mě žádala o pomoc! TO JSEM SE ZASMÁLA PODRUHÉ!
Ale protože jsem dokonalá, hodná a milující kočička, nenechala jsem se moc přemlouvat a do obýváku jsem dorazila plná sil a nadšení!
Jenže pod nábytek ani mrazáky ani já nevlezu, tak jsme obě musely čekat, až ta myš vystrčí čumák - no co vám budu povídat - několikrát jsem si s ní krásně pohrála, ale vzhledem k tomu, že mě panička furt nabádá, abych krtky ani ptáčky nevraždila, nechápala jsem, proč je ne a myšky ano? Končilo to tak, že panička odešla spát a nechala mě, abych v noci udělala s tou myší, co budu chtít.
Když následující ráno otevřela dveře a uviděla její mrtvolku, začala na mě pět ódy (kam se hrabe Homér se svou Iliadou a Odysseou)! Škoda, že nemáme žádný kámen, nepochybuji, že by mé zásluhy v prvním návalu nadšení vytesala do mramoru.
Takže jsem si opět upevnila své postavení hlavní osoby v domě a vzhledem k tomu, že odstranění té myšky jsem nechala na paničce, ona se opět pocvičila v hodu lopatkou a až to bude olympijskou disciplínou, nepochybuji, že díky mým zásluhám panička obsadí jedno z prvních míst!
Loučí se nepostradatelná Sněhurka.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?