Normálně si nemohu na svoji paničku stěžovat! Mám ji docela ochočenou, tudíž poslušnou, mně milující a obdivující, takže OBVYKLE si nemám na co stěžovat!
Proto její nečekané excesy- jako právě návštěva veterináře a žádost o prohlédnutí mého chrupu a následné ošetření, patří do kategorie nečekaných a proto zákeřných činů, které mě vždycky nepříjemně překvapí!
Panička měla už delší dobu pocit, že se mi kazí zoubek, ale protože jsem původně ta toulavá micinka, tak pořád nejsem úplně zkrocená- například to, že by mi mohla otevřít tlamičku a prohlédnout můj chrup, patří u nás do kategorie sci-fi! Kouknout se mi do tlamičky může pouze v době, když si zívnu a to víte, to moc dlouho netrvá, takže se o stavu těch mých zoubků nemohla pořádně přesvědčit! (Teda, leda by riskovala, že jí je obtisknu do kůže, ale na to je příliš zbabělá!)
No tak zase nastrčila Martina a poslala mě s ním k vetovi, aby udělal, co umí! A ten saďour se se mnou jako obvykle vůbec nepáral, odstranil mi zubní kámen a představte si, že jednu stoličku MI dokonce VYTRHNUL!!!!!!
Ta nehoráznost mě tak překvapila, že jsem ho nestačila podrápat ani kousnout a zub byl venku!
Takže, když mě Martin zase dovezl domů, dávala jsem jim oběma zřetelně najevo, že zklamali moji důvěru a s takovýma podrazákama že JÁ se bavit nehodlám!!!!!!
Normálně na zavolání většinou ochotně přiběhnu a nechám se pomuchlovat- jenže tentokrát jsem jim ukazovala vytrvale pouze svoji prdelinku s hrdě a parádně zvednutým ocáskem, aby nebylo pochyb, kam se mohou odebrat !!!!!!
Takže to samozřejmě dlouho nevydrželi a začali si mě usmiřovat laskominkami.( Kupodivu jim došlo, že musí být měkké, aby mi nerozdíraly tu ránu po stoličce!)
Tak jsem jim dala pořádně zabrat! Každou chvilku jsem dělala vyhladovělou kočičku, abych je trochu rozhýbala, protože panička schovala granule a dávala mi celé dva dny pouze měkkou stravu, a tu nenechává venku, aby neoschla. A tak kolem mně skákali oba s Marinem celý víkend, já jsem určitě zase ztloustla a oni dostali za vyučenou, aby nenechávali toho saďoura dělat mi, co ho napadne, protože pak musí kolem mně skákat celé dny a to ještě nevím zda na ně už dneska milostivě shlédnu, nebo je potrápím ještě nějaký den!
Ale vzhledem k tomu, že mi koupili za odměnu další a parádní oboječek -prý, abych měla na střídání, asi budu dělat, jako by se nic nestalo!
Takže se s vámi loučí úplně přežraná, sotva se valící Sněhurka!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?