Ahojda všem kocouřům, kočičkám a jejich páníčkům.
Jmenuju se Čika a píšu vám z krásného, skoro horského, města Trutnova. Tak abych se vám představila. Jsou mi 2 měsíce a asi 2 týdny, u své nové paničky jsem zatím jen pár dnů, respektive od 30.9. Dostala jsem se k ní jako dárek k jejím 18. narozeninám. Její mamka měla ze mě skoro infarkt :o) , ale tak nějako si už zvykla, že tam nebudou 2, ale 3. Teda vlastně že tam budeme 4. Ještě je tady jedno zvíře, říkají mu Bony a je takovej šedivej a hlupatej, myslím, že je to činčila nebo jak se tomu říká. Kvůli němu mi nadávají. To je furt: "Čikunu, padej z tý klece!" a "Čikino, necháš ho?" Kočka si s ním nemůže ani pohrát a přitom je takovej hezkej a hezky by se s ním kočkovalo ;) Ale paničky jsou jiného názoru než já. No, popravdě řečeno, naše názory se rozcházejí ve vícero věcech. Tak třeba ohledně mých her. Hrozně se mi líbí Enčin (Enid neboli Enča je má panička) batoh a jak se do něj krásně kouše a leze, ale to je hnedka zle, to se prý nedělá, ale nechápu proč. Nebo mám taky moc ráda hru na prolejzání bytu. To je pak něco, to za mnou obě dvě pak lítaj a honíme se po celym bytě, ale já se jen tak nedám :o) No, ale ze všeho nejradši lovím nohy svých paniček a všech návštěv. Enča ale na mě furt nenadává. Říká, jaká jsem hodná kočička, že umím chodit na záchůdek a jaká jsem krásná, když spinkám nebo když se chci mazlíkovat. To jsem prý jako andílek. Ale jinak jsem prý jako z hadích ocásků nebo z dračích vajec. Ale jinak mě mají obě dvě moc rády a já je taky. A vždycky je moc ráda vidim, když přijdou ze školy a z práce. No nic, musim končit, Enča mě už vyhání od počítače. Zatím se všichni mějte, já se vrátim ;)
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?