1. ledna 2006  |  Maxmilián Rybomil  |  1 025 480 802x / 1x

Fšecko je úplně jinak

Tak nám začal nový rok. Jsem tedy zvědavý, co nového přinese. Ještě před koncem toho starého roku jsem držel hladovku. Ono se to trochu vyplatilo. Maminka mi totiž pak přinesla granulky Royal canin, jeden druh dokonce pro velmi mlsné kocouře. A když jsem už na ta svá Eagle skoro zapomněl, představte si, najednou mi přišel balík. Balík přímo ohromňák a v něm dva pytle těch super „křídel“. Lítal jsem po bytě jako pominutý a to jsem je ještě ani nedostal. Kdyby mi k tomu dali napít Redbulla, tak bych se snad i vznášel.
Já se panečku mám. Posadím se před misky, v každé něco jiného a já jen koukám na maminku. Ta nabere z první mističky, to nechci, ze druhé, to by šlo, ze třetí - že bych se vrátil k té první? Nakonec se nabaštím. Maminka tvrdí, že jsem nejrozmazlenější kocouř jakého kdy viděla.
Vánoce se vydařily a  Silvestr s Novým rokem také. Rachejtle mám rád, tak jsem se díval z okna na barevná světýlka a randál mi vůbec nevadil. Jé a nabaštil jsem se takových dobrot!!!
Bráška mě dokonce předávkoval šunkou.
Smutné je, že moji bráškové (ti praví, kocouří) už nejsou ani jeden. Ten větší zmizel v létě. Možná se potuluje někde po lesích nebo vsích a ten menší, ten umřel. Asi se otrávil. Byli na mě zlí, ale i tak je mi jich líto. Tak maminka dává granulky, které nedojím, své dvounohé kamarádce. Ta na své zahradě krmí 9 venkovních koček, kocouřů a koťátek, 2 pejsky a jednu husu Amálku. Hafani jsou staří pánové, mají dietu a berou různé léky a ti mohou být doma. Amálka je stará dáma a žije už spoustu let na zahradě, kde má svůj domeček.
Já si lebedím doma a nutím dvounožce ke sportování. Proháním je a také hrajeme hru se sýrem a myší. To mě moc baví. Mám sýr plný malých myšek a míčků a šňůrek. Ty vytahuji a roznáším po bytě. Nakonec vytáhnu tu myšku na udici. Tu pak donesu mamince a  začíná lov. Vyskakuji, lapám, lovím... Jsem ve svém živlu.
V loňském roce jsem provedl skok na stromek. To byl veleskok s rozběhěm a stromek skončil na zemi. Letos se chovám důstojně a tak mi přišlo legrační to, jak se mě dvounožci snažili u stromku vyfotit. Dokonce se mě snažili pověsit na větev za tlapy. Ale to nedělali kvůli mě, to se jen chtěli pochlubit tím, jaký mají krásný stromeček. Moc se jim to nepovedlo. Bránil jsem se všemi zoubky i 20 drápky. V galerii můžete posoudit sami (až foto dodám). Ať si udělají jasno v tom, co po mně chtějí? Kdo se v tom pak má vyznat.
Měl jsem se opravdu suprově. Ale prý mi to skončí. Maminka říká, že mě tu pár dní nechá samotného s bráškou. Jó, to už je horší. Na něj si jen tak mňouknout nemůžu! Ale třeba maminka jen tak vyhrožuje. To dělá často a nakonec se o mne stará a nejde nikam.
Jak mi předčítá z těch knížek o Kokovi, tak si říkám, že to se mnou není tak hrozné. Mně stačí granulky a nemusí mi nosit baštu z restaurace.
Uvidíme, co ten nový rok přinese. Zatím se mám dobře. Mňáááúúú....

Sdílejte!  |  O sdílení