24. června 2006  |  Hanička - Hatsepsove Lady smock  |  1 025 480 737x / 1x

Jsem něžná kočička, ale jinak bacha na mě!

Dnes byl zvláštní den. Děti zase všechny vyletěly ven, běhali po dvorku, skákaly na stromek, šplhaly po kamenech v parčíku, měla jsem plné oči sledování, aby mi náhodou něco neutelko. To víte, ta malá zrzavá banda se musí pořád sledovat. Potom, po běhání, se šlo na jídlo, no a všichni usnuli. Mami v kuchyni vařila, táta byl venku. Dveře do verandy byly otevřené. Tu najednou slyším nějaký cizí hlas. Nakouknu polehoučku ze dveří, kdo že to k nám přišel. Byl to soused, přišel za naším tátou na drby. Ale zdálo se mi, že je na zápraží ještě někdo. Nemohla jsem se uklidnit, fousky mi škubaly, ouška se špičatila. Kdo to tady je? Kdo mě to tak znervózňuje. Vyplížila jsem se ven a ejhle!!! Už ho vidím!!! Na klíně toho pána sedělo divné zvíře. Bylo chlupaté, hnědobílé, mělo roztřepané uši, divně střapatý kožich, mlelo sebou, funělo... Tak a je to tady!!! To je ten zloduch, který mě rozrušil! Jdu po něm! Vyrazila jsem jako blesk. Osásek se mi naježil, byl jako štětka do komína, strašlivě jsem zavřeštěla, zachroptěla, stoupla si na zadní a výpad! Všichni ztuhli. Táta, soused a hlavně ten divný tvor. Začal kňučet, nadskakovat, vyskočil i jeho páník, vykřikl, ale to mě ještě víc podráždilo, teď půjdu i po něm, řekla jsem si. Vtom na mě táta křikl: \"Hano, Hanino!!\" Trošku mě to zabrzdilo, ale už mi i klaply zuby, chtěla jsem kousat, trhat, škrábat. \"Proč jsi tady, ty příšero? Co tady pohledáváš?\" zakřičela jsem na něj po kočičím. Jen kňukl. Páník ho držel v náručí a viditelně se bál. Táta se smál, strašně se smál. A víte proč? Protože ta příšera, to divné stvoření, byl prý pes. Fakt vám nelžu. Byl to prý pes. No nevím, psa znám, vždyť u nás doma bydlí dvě psice, ale tohle? Mě to připadalo spíš jako nějaký pišišvor, hejkal nebo lesní strašidlo. Myslela jsem, že si přišlo pro moje děti. Tak pes. No tak to bych tedy neřekla. No nevadí, stejně jsem byla pochválena, že jsem statečná kočička, máma mě potom dlouho chovala, abych se uklidnila, já jsem jí tiše žalovala, že to už nechci víckrát doma vidět, protože jestli se to tady ještě objeví, docela určitě to zabezduším. To slibuju!!!

Sdílejte!  |  O sdílení