27. září 2006  |  Akira  |  1 025 480 607x / 4x

Kterak jsme se s Miuškou usmířily...

Ahojky,
musím Vám napsat, jak jsme se s tou velkou línou kočkou usmířily, protože ze začátku to tak opravdu nevypadalo.

Přišla jsem k manželům Machovým 4 měsíce po jejich svatbě. Někdy v srpnu to bylo. Vyzvedli si mě na Proseku a dostali mě rovnou do tlapky. Tedy maminka Káčulka. Taťka sebou táhl přepravku, kdybych náhodou zlobila, ale to nehrozilo. Taťka byl taky ten, kdo mi dal jméno Akira, protože si tak maminka už 10 let říká na internetu, ale nikde nikdo to jméno nenosí oficiálně... až já. :) No zkrátka, první týdny (to jsme byli ještě v Hostivaři v Praze) nebyly vůbec pěkné. Mamka mně nechávala napospas běsnící Mie a ani mně nechránila. No bodejť, kdyby mě před ní chránila, nikdy bychom si na sebe nezvykly. Po pár týdnech ale přišel šok... stěhování... mamka nám pořád dokola opakovala, že musíme být hodné a že za odměnu dostaneme větší byt, abychom si měly kde hrát. :) No řekněte, taky byste byli hodní kvůli takové odměně, ne? :) My jsme byly jako andělíčci. Dokonce jsme začaly spát kousek od sebe... teď už jsme na Kladně a spinkáme stulené k sobě a Mia mi občas dokonce čistí kožíšek, když k ní přijdu. Já jí zase pořád otravuju a chci si hrát. Ale k mamce chodíme do pelíšku spát obě. Už se vůbec nehádáme, ani se moc nepereme. Stačilo říct, že dostaneme větší byt na hraní... :)))))

Sdílejte!  |  O sdílení

Sněhurka (2)  26. ledna 2024 17:25

Takové radostné zprávy čteme moc rády, i když jsou již 18 let staré! Jen by nás zajímalo, zda ta micinky ještě žijí! Ta menší by mohla, ne????