11. února 2007  |  Maxmilián Rybomil  |  1 025 480 760x / 2x

Změna bydliště

Dnes jsem chtěl provést změnu bydliště ve Zlaté knize, ale uvědomil jsem si, že tam mám Maxíkov. Takže já jsem vlastně bydliště nezměnil, protože jsem si vytvoři Maxíkov i tady.
V čem se liší ten švýcarský od českého? Tady nejsem pánem domu, ale pouze pánem přízemí.
Dům ovládá malý dvounožec. Je to krásná holčička a je jí všude plno. Jen má stále co dělat se svými dvěma chodícími tlapičkami, tak zatím nikde nešplhá a neskáče.
To já jsem to zkoušel, ale vyhnali mě.
Mám tu dva spolubydlící. Jenže ti se přijdou vždycky jen nadlábnout. Někdy to zkouší přijít ke mně, ale já je tu nechci. Nedávno mi Momo vyjedla misku a ještě se chtěla v mém pokoji roztahovat. Zavolal jsem na ní svou přítulkyni. Také Panti přijde občas na okno a loudí pamlsek. Přitulkyně mu vždy něco dobrého dá. Ale já to nemám rád. Je to moje přítulkyně, tak ať se nekamarádí s jinými kočkami. Jsem žárlivý. Představte si, že mohu chodit ven. Když si zamňoukám, tak mi otevřou okno. Já si vyběhnu, prohlédnu si to venku, nasaju podalpský vzduch a pak rychle zpět. Co kdyby se mi v mém pokoji začala roztahovat nějaká jiná kočka. To tedy ne.
Ty zdejší kočky (a je jich tu opravdu hodně) jsou pěkně silné, vykrmené a vytrénované. Všechny tu běhají venku a mají vchody do domu. Mohou si přijít domů, kdy se jim zachce. Některé mají svůj vchod do domu až v prvním patře. Mají udělané takové schůdky, po těch si vylezou na okno a pak šup domů do teplíčka a na dobrotu. Nad městečkem je rybník a tam některé chodí na lov ryb. Panti tam prý často chodívá a pak se tak nacpe, že jen leží a leží. Je to také obrovitý kocouř.
Já tady opravdu působím velice křehce. Mám sice skoro 4 kila, ale moje konstrukce je jen taková jako z potřeb pro modeláře a nemám vypěstované žádné svaly. Proto také mohu ven. Prý aby se to napravilo. Uvidíme.
Pokud tu opravdu zůstaneme delší dobu, třeba se ze mne stane nějaký ten Atlet Brčko :).
Také přítulkyni by to tu mělo svědčit. Je tu čistý vzduch, třeba by se zbavila svého astmatu.
Ale hory jsou přeci jen docela daleko odsud. Je na ně sice krásný výhled, ale na tůry z domova to opravdu není.
Je neděle dopoledne, proběhl jsem se venku, najedl jsem se a tak se zastelu do postele.
Musím nabrat síly na noční vyvádění.

Sdílejte!  |  O sdílení