22. února 2007  |  Nelinka  |  1 025 480 727x / 2x

Náš společný život s kotaty

Moje mateřství byla paráda, moc jsem si to užila díky Laky, která mi je pomáhala kojit i vychovávat. Jeden mourek byl zbarvený po mě i ten čumáček měl splasklý, druhý byl po neznámem tatkovi celý mourovatý a čumáček po mě. Vlastně já nejsem nikde rasově přiřazená, ale panička časem zjistila, že jsem britka stříbrná mramorovaná, ale s perským zkřížená. Takže moje srst je polodlouhá a čumáček perský, a mezi polštářky se mi objevila srst. Mně to nevadí, jsem sama se sebou spokojená.
Kluci rostli jako z vody, začali objevovat i jiná místa než teplý pelíšek. Zkoumali okolí, naučili se lézt po škrabadle i na zachůdek. Nejlepší to bylo k večeru, naši místo na telku koukali, jak dovádíme po celém obýváku. To bylo honiček, skoků, bitek, všichni čtyři jsme řádili jak draci. Když se naučili papat kapsičky, tak se panička rozhodla, že je nejvyšší čas, aby šli do nových rodin, kde se na ně už těšili. Jsou v Opavě a v dobrých rukou. Pár dní mi bylo smutno, ale to je život. Mňauky

Sdílejte!  |  O sdílení