12. března 2007  |  Mi-c-Kai  |  1 025 480 617x / 1x

Vzpomínky na Micinku 2

Narodila jsem se jako bezdomovec, kterého se ujali dobří lidé, MOJI BUDOUCÍ DVOUNOŽCI (Robert a jeho maminka Anna). Těmi se stali dne 16.02.1988.
Od této chvíle jsem dostala i své jméno, stravu i pelíšek.
Jsem obyčejná evropská kočka, ale pro „RÁDOBYZNALCE“ kočičích plemen
a můj krásný kožíšek, nazvali tuto odrůdu „PAKISTÁNSKOU ŽELVOVINOVOU KOČKOU“.
Pojmenovali mě „Mi-c-Ka-i“, ale říkali mi „Micinko“ nebo „Gismo“. V ranném mládí jsem byla nucena starat se o sebe sama a nedůvěřovat cizím osobám, takže mě viděli jen lidé, k nimž jsem pojala důvěru. Výjimku tvořily děti.
Pokud se chovaly tiše a byly na mne hodné, tj. že mne netahaly za ocásek a neječely jako siréna, měla jsem je ráda. Těm jsem důvěřovala bezvýhradně.

Sdílejte!  |  O sdílení