21. června 2007  |  Růženka malá  |  1 025 480 712x / 1x

Operace

Z května:

Musím napsat, co strašného se mi dělo! Myslela jsem si, že je se mnou amen. Minulý týden ve středu nám mamka nedala maso. To mě trochu rozladilo, protože já mám maso ráda a granule chroupu jen jako přílohu. Přemýšlela jsem, jestli to bylo tím, že jsem mamku budila od pěti hodin vrněním, a nebo to bylo proto, že jsem jí v noci dvakrát vyšoupla z polštáře. Já totiž teď spím zásadně mamce na hlavě nebo aspoň vedle hlavy a jsem k sežrání. No, ale k tomu jídlu, které je pro mě asi nejdůležitější na světě (přezdívka „kombajn“ mi tedy sedí).
Ráno mi vzali i konev na kytky a zavřeli koupelnu, abych nemohla pít. Bylo to divné, ale nijak mě to neznepokojovalo. Zato Uhlíček. Byl jak na trní a pořád se schovával pod postelí. Ani si moc nechtěl hrát! Něco se děje, usoudila jsem. Pak mě mamka zavolala a nasadila mi kšírky, které nemám vůbec ráda. Začala jsem se bát. Šly jsme do parku, kde jsem chvilku zkoumala lavičku a pak travičku a trochu se uklidnila. Jenomže pak to nastalo! Ani jsem si nevšimla, byla jsem u pana doktora a měla v zadečku injekci! Mamka mě moc mazlíkovala a pořád mi říkala, abych se nebála, že bude se mnou a že mi nedá ublížit. Ale pak mě nacpala do přepravky! Mňáááááúúúú, já nechci. Už jsem ji neviděla. Odešla. Udělalo se mi špatně a usnula jsem.
Když jsem se probudila, byla tma a mně se motaly nožičky a počůrala jsem se. Škrabala jsem na dveře, které se otevřely a tam byla maminka a bráška Uhlík. Byl divně zaražený, ale mně bylo tak zle, že jsem ho nevnímala. Snažila jsem se běžet, ale motala jsem se. Mamka mě zvedla a odnesla do postele. Byla mi strašná zima, bylo mi špatně a bolelo mě bříško. Pozvracela jsem se a usnula. Pod peřinou s maminkou jsem se zahřívala. Mamka pořád kontrolovala, jestli dýchám, a foukala mi na to bříško. Večer už mi bylo líp, a tak jsem se chtěla pozdravit s Uhlíkem, ale on se se mnou nebavil a syčel na mě. No jo, já smrděla doktorem a nemohla se umejt, protože jsem na sobě měla takovou housenkoidní záležitost -takové „jakožetričko“. Koukaly mi z ní jen pacičky, tlapičky a ocásek. Chtěla jsem si ale hlavně umýt bolavé bříško, ale nešlo to... Brrr. Kroutila jsem se jak had, aby o ze mě slezlo, ale mamka s taťkou byli nekompromisní. Ale já přijdu na to, jak to sundat!

Sdílejte!  |  O sdílení