Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum31. srpna 2007  |  KočičákSamson Swift May blobs, CZ  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 859x / 1x

Jak jsem se stěhoval

Jednoho krásného letního odpoledne se stalo něco, co jsem už dlouho tušil, že se stane. Víte, bydlel jsem se svojí maminkou Haničkou, taťkou Jaffou a sestřičkou a bratříčky, s tetou Beatkou a jejími dětmi doma a lidská mami mi pořád říkala, že si pro mě přijedou a odvezou si mě. Ale kam? Já nezlobil. Moc. Kdo si pro mě přijede? Ufouni? Všude o tom mluví, že zase někoho unesli, a teď si přijdou i pro mě.
Jednoho dne se to stalo. Hraju si s mamčou s setřičkou a bratříčky a najednou to tu bylo! Můj bráška se ztratil! A další den sestřička! Tak už to řádí i u nás, ve Starém Pařezově, říkal jsem si. No, ještě že mám ještě brášku a oba rodiče. Lidská mami říkala, že taťku by nikdo nechtěl, že ten zlobí. Já jsem ale hodnej kluk, tak mě neunesou. Jenže to jsem se mýlil...
A jedno odpoledne se to stalo. Hraju si s bráškou, proháníme se po celém domě, a najednou slyším dveře auta. A pak někdo přišel k nám domů. Lidská mami mě odchytla a dala mě do náručí nějaký červenovlasý holce a ta povídá: "Samsonku, jedeme domů." Jak domů? Vždyť já doma jsem! Já nikam nechci!! Tvářil jsem se jako kdyby mi ulítly včely. No, zkrátím to. Dali mě do přenosky, naložili do auta a normálně mě ukradli! Ta červenovlasá holka mě vytáhla v autě z přenosky a hladila mě a říkala mi, že jsem prý její kluk. No, to určitě! Já jsem maminky a tatínkovo a hned, jak otevřete dveře, tak vám uteču! Pečlivě jsem proto pozoroval celou cestu a čekal na svojí příležitost. Jenže ono nic!
Přivezli mě do nějakého moooc velkýho domu a tam mě vypustili. Okamžitě jsem se schoval do kouta a nehodlal jsem vylézt. Syčel jsem a prskal na toho zrzavýho psa a tvářil jsem se opravdu zle. Nechtěl jsem nikoho vidět a oni mě furt očumovali! Hrozný! Tak jsem teda nakonec vylezl a nechal se hladit po kožíšku. No, nebylo to tak zlý, tak jsem po chvilce předl jako motorovka a bylo to celkem fajn.
S tou červenovlasou holkou jsem se nakonec zkamarádil a teď je to moje nová mami a já jí říkám Martinko. A neni to žádnej ufoun, jak jsem si původně myslel. Je to fajn, ten novej domov a moje nová rodina



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







Zatím bez komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Zatím není přitlapkován žádný komentář.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top