Zuzin intenzivní kurz pro budoucí majitele koček - pro pokročilé

Zdravím vás. Doufám, že jste všichni složili zkoušky z mých dvou minulých přednášek a vaše kočka se u vás bude mít jako ve vatě. Ale aby se měla jak na hedvábí, připravila jsem pro vás třetí přednášku mého kurzu. Tužku do pusy a blok do ruky, začínáme.

1. Starou (nebo tvrdohlavou) kočku novým kouskům nenaučíš.

Od mého raného mládí mě sundávali ze stolu, ze sporáku, z kuchyňské linky s důrazným NE, DOLŮ, či plesknutím po zadku. Marná práce, lezu tam pořád. Vím, že mě zase sundají, ale mně to nevadí a vylezu tam klidně pětkrát za sebou. Je totiž náramná švanda pozorovat velkou paničku, jak mě sundá, jde si sednout na gauč, který jí občas půjčuji, a než zvedne do ruky hrnek s kafem, tak už jsem tam, a ona mě jde zase sundat. Pětkrát za sebou. A pak je na mě naštvaná. Přitom já se snažím, aby ušetřila za fitcentrum...

Nečekejte zázraky přes noc, kočka je svéhlavá a na vaše povely nereaguje, pokud nechce. Když je nějaký z mých kočkomilů v místnosti, kde já, což bývá často, občas se najde chvilka, když nezlobím, ale to pak nechtějte vidět, jak odejdou. To keramické sluníčko z předsíně by mhlo vyprávět. Tedy - už nemohlo...

2. Nemějte nás za choulostivé pudly.

Dočetla jsem se názory, že to a to krmivo je akorát předražená blitka, tohle lepší... Malá panička mi plánuje v zverimexu koupit konzervu s 45% masa, s velkou se dohadují o krmivu, malá obchází zverimexy a říká si, co všechno mi koupí... A já, když to slyším, tak se tomu směju.

Miláčkové drazí, raději ani nechtějte vědět, co všechno sežereme v přírodě. Po vaší pečlivě vyvážené stravě vyběhneme ven, tady chytneme myšku, tady žábu, útočíme na mouchu... Je to naše přirozenost a naopak jsem neviděla kočku, co by si chytila kus krávy. Ale konzervy s myší příchutí se poněkud nevyrábí. Takže nedělejte až takovou vědu z toho, že tahle konzerva má o půl procenta masa víc než jiná - to pravé maso si my, venkovní kočky, chytneme samy.

3. Ne vždycky si chceme hrát.

Občas, sotva mě nějaký z kočkomilů chce zvednout a mazlit se, tak mu ruku chytnu a začnu se s ní prát, na což on přistoupí a hrajeme si. Někdy mám zase mazlivou náladu, kdy se stočím někomu na gauči na klíně. Ale ne vždycky. To se vysmeknu a prchám.

I vy máte své nálady, které my chtě nechtě musíme respektovat. My je máme taky, tak to u svých koček respektujte. Nebojte, ona zase přijde na pár minutek hraní:)

To je vše, teď už víte vše pro šťastný život se svou kočkou. Budoucí i současní majitelé, pozdravujte ode mě mé sestřičky a bratříčky - my kočky musíme držet pospolu:)

Vaše Zuzi

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama