19. prosince 2007  |  Beata z Panského dvora  |  1 025 480 662x / 1x

Měla jsem nehodu

Až se vám to stydím napsat, ale měla jsem ošklivou nehodu. Stalo se to takhle po ránu, když se naše Žofina potřebovala jít vyvenčit, ale už to prostě nestihla, no a to psí... bylo v dílně na zemi. A přiletěla červená saň Hanina, chtěla mě prát a nenapadlo nás nic lepšího, než to praní udělat právě tam, kde To bylo. A já jsem To celé vytřela svým kožíškem čokoládovým. Vypadala jsem strašně a ještě víc jsem páchla. Seděla jsem tam na stoličce a čekala, až přijdou naši. Přišli. Táta křičel, mami pobíhala, rychle mě popadla a odnesla do verandy. Uklízela tam tu spoušť, ty vytrhané chloupky a To. Potom pro mě přišla a nesla mě do koupelny, zavřela dveře a já jsem chtěla pryč, utéct, zdrhnout, vypařit se... Bohužel, mami má dost velkou sílu. Dala mě rovnou do sprchového koutu, zavřela dveře na jednu šoupačku a klekla si do toho otvoru. Jak sundala sprchu z držáku, začala jsem jančit. Poškrabala jsem jí, chtěla jí přeskočit, pryč, pryč, jen ne tu vodu, mokrou ošklivou. Nevyšlo to. Už začala stříkat z takových malých dírek, tekla mi do toho smradlavého kožichu, brala s sebou tu mojí nechtěnou páchnoucí ozdobu, mami mě pevně tiskla k zemi, já mávala tlapkami, ocasem, škubala hlavou, chtěla se oklepat, vyskočit, pádit. Pak jsem byla celá napuštěna šamponem, prý voňavým, na kočičky. Voňavým, nevoňavým, MNĚ SE TO NELÍBÍ!!! Křičela jsem z plných plic. Bohužel, mami byla neoblomná, znovu mě spláchla a znovu mě mydlila. Trochu se mi podařilo se vysmeknout z pod její ruky a bleskově jsem se zmobilozovala k útěku. Odneslo to její koleno, rameno, ruka, trochu tekla krev, ještě, že už ten smrad nebyl tak strašný. Ale vydržela, znovu mě vrátila zpět pod ten proud teplé vody. Já vím, určitě si říkáte, že jsem trdlo, když jsem se nechtěla vykoupat, ale to já z principu. Já se prostě nekoupu! No a pak to přišlo, další pokus o výskok se podařil a já přeletěla mami kolem hlavy, mokrá jako vydra a hurá!!! Už mě zpět nedává??? Už je hotovo??? Ano. Bylo to. Zabalila mě celou do voňavé osušky, chlácholila mě, sušila mi mojí mokrou čokoládovou hlavu, záda, nožky, ocásek. Přiznávám, jsem divoch. Určitě by se to bylo obešlo bez těch škrábanců, ale když já jsem nevěděla, že to bude tak prima. Že se budeme mazlíkovat, že mi bude hezky povídat, mami, tak se nezlob. Slibuju, že příště už se spolu prát nebudeme. Ani s tebou, ani s Hankou. A když s Hankou, tak někde jinde. Platí???

Sdílejte!  |  O sdílení

Marcela Vávrová  29. prosince 2007 18:59

Tak už jsem z toho divá, píšu potřetí. Už to nebude tak v t i p n é (že jo?). Každopádně kruci, proč to nejde poslat? Chtěla jsem tě podpořit, protože vyválet se v něčem je úžasné (naposledy když jsem byla na hlídání - tak prý v hadovi), nevím, co mají. Možná, že se k deníčkům taky dokopu, ale je to na tý důře móooooc prý zaměstnaný. Jestli se mi to nepodaří odtlapkovat, tak jí asi sežeru fíkus. Fuj. Mancha von Popelnice