18. září 2004  |  Bibi  |  1 025 480 634x / 1x

Hygiena především

Víte jak se říká, že kocouřci nemají v lásce vodičku? Nevím, který dvounožec nebo kocouř tohle vymyslel! Já mám u svých pánešků přezdívku Vodník, protože voda je můj živel.
Jednou, byly tomu asi tři dny, co jsem přišla do nového domova, šla jsem se tak podívat do koupelny a tu ve vaně se rochní můj pánešek. A já jsem jako velký mazel neregistrovala, že tam je něco mokrého a žbluňkavého a že je tam toho
TAK MOC! Hupsla jsem si, jako že se jdu pomazlit, ale ani nevím jak, už jsem se celá mokrá schovávala přede všemi v pelíšku. Víte, jaká je to ostuda, když někdo spadne do vany?
Pak jsem se nějakou chvíli vaně velkým obloukem vyhýbala, ale dlouho to nešlo vzdržet. Už totiž od prvních dnů v novém domově jsem spávala v umyvadle a válela sudy ve vaně vždy, když tam zbylo pár kapek. A tak mi vana opět přestala vadit a já jsem se s oblibou procházela po jejím kraji.
A když si tam tak sedím, moje paniška si šla umýt ruce do umyvadla, ale jak pustila vodu, moje vrozená láska k vodě opět propukla. Fascinovalo mě, jak se proud vody rozbíjí o porcelánovy podklad a vydává to prapodivné zvuky. Nemohla jsem se toho nabažit a nemůžu dodnes. Vždy, když někdo pustí vodu, tak většinou vycházim z koupelny, jako by mě kýblem polili, a dostává se mi pak ze všech stran pozornosti, i když nechápu, čemu se všichni smějí. A tak se stává, že občas převrhnu kýbl vody, a dokonce se učím sama otáčet kohoutkem. To se ale nelíbí mým páneškům. Myslím ale, že to my kočky neřešíme... :)

Sdílejte!  |  O sdílení