Byli jsme v útulku

Po všem tom brouzdání internetem a náhodném přispívání na různé útulky jsme se rozhodli najít si jen jeden. Ten náš je v Ostravě Porubě při veterinární klinice (www.utulek-ostrava.estranky.cz).

Vlastně nás oslovil příběh batůžkáře Baronka a přitulili jsme si ho k srdíčku. Chystali jsme se na návštěvu a nakoupili něco málo dobrůtek. Doma nám ale došlo, že bude smutné, když dostane jen jeden a ostatní budou jen koukat, a tak jsme pelášili zpátky do zverimexu. Drobet jsme je vykoupili, protože nakonec přispěly i kamarádky a kolegyňky. Naše miciny koukaly jako blázen - prej vánoce - a tak jsem musela něco rozbalit a mazat dokoupit, co chybělo. Pak už nastal den D a jeli jsme na návštěvu do útulku.

Přidal se i můj bratr se synem a dobře, že tak. Jinak bychom nestačili všechny ty drobečky potulit a pomazlit.

Samozřejmě, že jsme se hned ptali po Baronkovi, málem jsme ho nepoznali. Přibral a i srst má o mnoho lepší. Přesto bych ho musela dát dohromady aspoň dvakrát, aby byl jako náš o mnoho mladší Matýsek. Už má zájemce, prý si ho příští týden vyzvednou. Přejeme mu hezký domov a moc hodné páníčky. Je to mazel, který by se pro pohlazení rozkrájel.

Taky nás tam zaujal maličký křiklounek, který ztichnul, jen když byl v náručí. Za to ale pak nahodil motor hodný nákladní lodi.

Celou dobu se nám věnovala móóc hodná sestřička, která nám o každém nalezenečkovi řekla, jak se tam dostal a co ho trápí. Jsou to zlatíčka a kdo má možnost některému z nich nabídnou domov, tak se za ně moc přimlouváme. Když ne, tak je aspoň jeďte navštívit, pomazlit, pohladit a přineste i něco malého k zakousnutí - hlavně pro koťátka. Obyčejných granulek mají docela dost, tak spíš kotěcí a kočičí konzervičky a kapsičky. Taky budou rádi za pelíšky, deky, ručníky - i těch je nedostatek.

Moc se za ně přimlouváme - udělejte si malý výlet, třeba s dětmi. Uvidíte, že odejdete nabití energií a možná, možná začnete uvažovat o maličkém kamarádovi domů.

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama