Jak jsme se našli s Romíkem

Bylo krásné letní počasí. Šla jsem tedy za kamarádkou, aby šla ven. Tak jsme tedy šly. Ona měla koloběžku a já brusle. Jeli jsme se projíždět okolo rodinných domků. Jak jsme se tak projížděly, přiběhla k nám dvě koťata. První kotě uteklo a to druhé se k nám lýsalo a chtělo, abychom ho hladily.

Čas utíkal a my jsme už musely jít. Už jsme byly na konci ulice a co se nestalo. Za námi běželo to kotě, které jsme hladily. Tak jsme si myslely, že jde někam tím směrem, kudy jdeme my. Byly jsme už u silnice a kotě pořád za námi. Vzaly jsme ho teda přes silnici a ono si za námi kráčelo dál až ke mně domů.

Přinesla jsem ho nahoru a tam mu dala trohu jídla a mléka. Nevěděli jsme, co s ním uděláme. Tak jsme si ho nechali a tři dny po sobě jsme se chodili dívat, jestli se někomu neztratila kočka. Nic tam nebylo. Když se tedy o kotě nikdo nehlásil, nechali jsme si ho.

Asi tři dny jsme si mysleli, že je to kočka, a pak jsme ho ukázali sousedce, a ta nám řekla, že je to kocour. Daly jsme mu jméno Romík, protože jsme ho našli na Romana. Žije s námi až dodnes a jsme rádi, že ho máme.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama