
Ahoj kočkomilci,
po minulém „těžším“ článku tu máme něco menšího, ale za to pěkně ostrého.
Byl rok 2012 a já seděla na nudné přednášce, kde jsem jen podtrhávala ve svých materiálech celé věty. Žádný jiný užitek to nemělo. Občas jsem se mrkla na mobil na zprávy, co je nového, když v tom jsem uviděla obrázek něčeho zajímavého. Ježka. Nebyl to ale ježek český, ale až z daleké Afriky. Přesným jménem ježek bělobřichý.
Řekla jsem si, že holkám by nezaškodil malý kamarád (haha), a kontaktovala jsem chovatelku, která mi byla svým založením blízká. Slovo dalo slovo a za měsíc a půl od této akce jsem si přivezla domů „Viktora Alexe the Ježka“.

Viktor měl svou vlastní klec a jak se hned ukázalo, třecí plochy, kdy jsme se potkávali, byly minimální. Když jsme šli kolem desáté spát, on zrovna vstával na jídlo a na sport. A vrzající kolečko na běhání zase utichalo někdy kolem čtvrté hodiny ranní.
A tím se nám všem narušil režim. Kočky totiž dobře půl roku u jeho klece stály a nevěřícně koukaly, co jsem to proboha dotáhla za ufuněné zvíře. Když jsem si brala Vikouše k sobě, tak si vyhuply někde blízko mě a oči jim málem padaly z důlků.
Nejvíc těžko to brala Vločka. V roce a půl měla krátce po pubertě a v ježkovi, který měl naježené bodliny a čouhal mu jen kousek čumáčku, viděla perfektní balonek. Problém byl ten, že když jsem nedávala pozor, Vločinda se toho „balonku“ pokusila dotknout. To Viktor „balonek“ začal i vzteky nadskakovat. Vloččino popíchání jsem většinou pak odnesla já, protože mi leknutím skočila na záda.
Sazince to bylo tak nějak asi (opět) jedno. Na Vikouše koukala, ale neměla tendence se k němu přibližovat. Problém nastal ve chvíli, kdy po sblížení zatoužil Vik. Vik viděl v černé Sazi asi příbuzného (asi kvůli jeho oficiální černé barvě) a Sazinku se snažil oňufávat. Dokud jen čenichal, bylo to dobré. Pak jednou se ale rozhodl, že Sazinku ochutná. Zakousl se jí do špičky ocásku a odmítl pustit. Hysteričtí jsme tehdy byli komplet všichni. Od té doby Sazinka začala Viktora úplně ignorovat.

Přemýšlím, jestli na Viktora nějak reagoval Pláma, když jsem ho tehdy přinesla z útulku. Ale podle mě si ho nikdy nevšímal (což přetrvává). Přes všechny dojmy v první chvíli totiž Pláma asi usoudil, že Viktor patřící do dalšího typu nábytku (klece), je sám nábytek, co se samovolně pohybuje a vydává zvuky. Nechala jsem ho tedy při tom a k žádným schůzkám ježek – kocour jsem je nikdy nenutila.
Úplně jiný level přišel s Flekoušem. Flekouš se od začátku na klec nemohl vynadívat. Vždycky, když jsem ho brala do náruče, tak jsem cítila, jak mu divoce bije srdce a adrenalin proudí žilami. Pro něj neznámý pach Afriky v něm asi probouzel divoké geny. Komplikované bylo i Vikoušovo krmení.
Flekouš totiž všechno závidí. Jak granule, tak i třeba hmyz. Mysleli jsme, že ho uspokojíme tím, že mu takového cvrčka dáme k jídlu, ale po tom, co cvrček někam odskočil a Flekouš na něj dva dny číhal, už takové věci, pro sichr, neděláme. Mimochodem, cvrčka už jsme nikdy nenašli, jen jsem měla několik dní pocit, že mi cvrká v uchu.
Žárlivé scény nastávají i ve chvíli, kdy mám Viktora v posteli. Flekoušovi vůbec nevadí, že ježek zuří, když k němu čuchá zvědavé kotě. Spíš naopak. Ve Flekoušovi to asi podněcuje zvědavost a kutá do bodlin o to vášnivěji. Blbé je, že z edné strany do Vika rýpe Flekouš a z druhé strany sedí pes, který by rád taky kutal, ale nemá povolení.

Vikoušův život u nás tedy není snadný. S dalšími pěti zvířecími sourozenci si vůbec nerozumí a trpce snáší to, že o svůj pokojíček („trucovna“) se musí dělit s kočičími proprietami.
Někdy mě trošku mrzí, že nemůžeme mít i další zvířata. Ale racionálně jsem si musela říct, že papoušci a potkani by u nás asi nedožili rána. Viktor má aspoň ty bodliny a silné funící argumenty.
A co vy a vaše kočky? Máte i další zvířata, krom psů? Jak se snáší?
Příští týden o tom, jak jsem musela sundat mřížky z oken. Tak ahoj!
Tagy ?
HaniK a smečka 
	Sdílejte!  |  O sdílení
	 
  
  
  
 
Ahoj kočkomilci, tak je to tu. Obávaná plavková sezóna. V červnu už není možné ...
 11 707x
11 707x
	
	 2. června 2016
2. června 2016
	Ahoj kočkomilci, přemýšleli jste někdy, kdy jste měli nejšťastnější období? ...
 11 990x
11 990x
	
	 26. května 2016
26. května 2016
	Ahoj kočkomilci, musím se přiznat, že my nemáme sítě v oknech. To jste asi pochopili...
 12 411x
12 411x
	
	 19. května 2016
19. května 2016
	Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
	Jak cookies používáme?