Vášnivé barvohledání (Chlupézové, díl 68.)
25. května 2009 |
Azuros Kocouřéz |
6 196x / 1x
Blue Cat Television uvádí nekonečnou kočkonovelu
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 68.
Vášnivé barvohledání
„Zrzavej!“
„Modrej!“
„Zrzavej!!! Sem řek!“
„Modrej! Modrej modrej modrej!“
Vřískot rozechvěl vzduch v domě Chlupézů a Missarina rozčileně seběhla schody a prudce vběhla do haly, odkud se hlasité zvuky ozývaly. Její rozzlobené oči padly na jakýsi předmět, nad nímž stála bojovně naježené Lassalita, s ušima dozadu staženými Milchávez a rozpačitě nejistá Lea los Terros Houzevickos.
„Co se to tady děje?“ vykřikla Missarina.
Lassalita uchopila předmět do zubů, dovlekla ho před Missarinu a vypískla: „Mamá, řekni Milchávezovi, že tenhle šál je modrej! On pořád tvrdí, že je zrzavej a přitom není, protože kdyby byl, tak bych si ho nemohla vzít na naší mode šou, protože zrzavá mi nesluší!“
Milchávez nezaváhal, přiskočil k Missarině. Lísavě hebce se o ni otíral a bezmála vemlouvavě vrněl: „Mňauminko, řekni Lassalitě, že ta barva je zrzavá!“
Missarina tázavě pohlédla na Leu. Ta se v rozpacích zavlnila a vysvětlila: „Vybíráme už, čím doplníme mňoutfity na naši přehlídku... a trochu se nemůžeme shodnout ve volbě barev.“
Missarině prolétly hlavou všechny starosti, které ji zneklidňují, a usoudila, že na řešení dohadů o barvách nemá trpělivost. Rozhodným a námitky nepřipouštějícím hlasem k oběma provinilcům rázně usykla: „Ten šál je šedivý. Nechte ho třeba Dorchitě, vy si vezměte žluté mašle s červenými puntíky a HLAVNĚ TADY PŘESSSTAŇTE VŘÍSSSSSSSSSSSSKAT!!“
Lassalita a Milchávez vytušili, že Missarina nepřipustí žádné další dohady, zklamaně pohlédli na pohozený šál a neodvážili se protestovat. Lassalita dokonce přikročila k jedné z velkých krabic, které ležely v hale, chvilku v ní hrabala packou, pak vytáhla drápkem dlouhou, žlutou mašli, obtočila si ji kolem krku a vydala se k společenskému salonu, kde měla proběhnout poslední, předpremiérová zkouška. Milchávez sledoval její počínání a pak se za ní rozběhl, aby se pokusil ulovit vlající konec mašle. Lassalitin jekot, který přešel do chroptivého sípání, potvrdil, že se Milchávezovi lov zdařil.
Missarina využila chvilky klidu k tomu, aby s Leou znovu prošla všechny nutné přípravy. Lea ji ujistila, že vše až na drobnosti probíhá podle plánu a že přehlídka jistě bude zdařilým vrcholem společenské sezony.
Ze zahrady, z herního salonu, z pokojů a dalších míst začínali přicházet všichni mňoudelové a mňoudelky. Danéz a Bertilio udiveně sledovali Afroditu, která šla těsně vedle Maxavéze, upírala na něj obdivný pohled a byla jím tak zaujatá, že málem povalila jednu z rostlin v hale. Ještě udiveněji všichni zírali ke dveřím kuchyně, odkud po malých potížích – nemohli se naráz do dveří vejít – vyšli Barbarella s Bubosem, hlavy těsně u sebe. Ukázalo se, že oba drží v tlamkách jeden pěkný, společný kus řízku. Izziela a Lorrieta zase zvědavě hleděly na Bettyanu, která scházela po schodech s jakousi obálkou... a teprve, když uviděla, že je sledována, otočila se a rychlým klusem zmizela ve svém pokoji. Vzápětí z něj vyšla už bez obálky.
S nadšením byl oceněn vstup ředitele Piškotatose, který vstoupil velmi důstojně a na hrdě vztyčené hlavě nesl zjevně starou, vzácnou knihu. Všem ochotně vysvětlil, že tím nejen do hlavy přelévá moudrosti, v knize obsažené, ale také zodpovědně nacvičuje vznosnou, elegantní chůzi.
Missarina vše sledovala téměř zděšeně a když spatřila Goliasiantose, jak vybíhá z jídelny, pohybuje se úskoky doprava, doleva, doprava, pod fousy si tiše předříkává: „a raz dva tři čtyři... úkrok, raz dva tři čtyři, úkrok,“ a po každém šestém ukročení se otočí dvakrát dokola, nabyla Missarina dojmu, že Leou slibovaný velký úspěch se v brzké době promění ve velkou ostudu.
Než však stačila své pochybnosti vyslovit, Lea los Terros Houzevickos radostným, povzbudivým hlasem zvolala: „Tak prosím, prosím, všichni na svá místa, budeme zkoušet, budeme nacvičovat, budeme pilovat poslední maličkosti... tak šup, šup, na molo, moláč... moulov... é, miláčkové.“
Během několika vteřin nezůstal v hale domu Chlupézů ani chlup. Všichni zmizeli v společenském salonu. Missarina osaměla. Jemně nabodla na drápek pohozený šál, přimhouřila oči, prohlédla si šál proti světlu, obrátila oči ke stropu a tiše umňoukla: „Miáááuch... Antonio, nezdá se ti, že je spíš do zelena?“
Z výšky se ozvalo pobavené uchechtnutí.
Pokračování příště
| O sdílení
Silvie OK 25. května 2009 9:34
Nejvíce mě pobavil Bubos s Barbarellou :-))) s jedním kusem řízku v tlamičkách :-))) ... už se těším na další díl
Maxik 25. května 2009 9:24
A já jsem šťastnej, že mám takovou krásnou a hodnou partnerku.
Sherlocková 25. května 2009 8:32
Ještě že Bastienito má rádši kuchyni, jinak by byla přehlídka 100% katastrofa. :))))
beta.1 25. května 2009 0:11
tak na tu přehlídku jsem moooc zvědavá,určitě to bude ooobrovský úspěch.Afrodita se nám také zamilovala a copak za obálku nesla Bettyana?Že by jí psal Frankito z daleké ciziny?A opět čekat ach jo:-(
Evo,fotka se ti moc povedla,je krásná,chtěla bych s nima bydlet:-))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
