Když devítiletá Marley přišla o svou kočičku z důvodu vysokého věku, zlomilo jí to srdce. Bylo mezi nimi obrovské pouto. Její maminka věděla, jak moc se Marley trápí, proto se jí jednou, když se Marley vracela domů ze školy, rozhodla překvapit. V pokoji na ni čekalo malé černé koťátko, které vypadalo stejně jako kočička, o kterou Marley přišla.
Reakce holčičky je neuvěřitelná. Marley se zmocnily tak silné emoce, že se od štěstí nedokázala ubránit slzám. Nemohla uvěřit, že koťátko, které na ni čekalo, je skutečně její a může ho držet v náručí.
Ta holčička je dojemná :-).
Jenže, a to prosím neberte jako kritiku, já bych tohle video nepouštěla veřejně ven, přijde mi to takové až moc soukromé, nevím, jak bych to jinak napsala. Z té malé cítím až zvláštní vděk, přitom je na tu kočičku tak hodná, je mi z toho nějak úzko.
No nejsem holčička už přes 50 let, ale odchod svých kočiček jsem prožívala s velkými emocemi a úplně stejně jsem prožívala i příchod nových. Když umřel Melíšek I, dostala jsem od přítelkyně Melíška II., také černočerného kocourka. Jsou oba odlišní, ale já bez Melíška nemohla zůstat. Když odešla Bělinka, moje bílá krasavice, druhý den jsme měli doma Lady, další bílou krásku. Sice to není turecká angora, jako byla Bibís, ale britská bílá, nicméně je to jedno, je jak snížek a stejně miloučká jako byla Bibís. Za Zrzínka máme rezatého Damiánka s bílými ponožkami a bryndáčkem a Ríšu mouratého nahradila Cecilka. A jsme zase barevně sladění. Nikdy na ty 4 nezapomenu, dala jsem jim domov místo ulice, strávili jsme spolu pár šťastných let, ale podepsal se na nich život, který si před tím luxusem u nás asi prožili.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.