Kolik je koček v českých útulcích na jaře 2017? Máme výsledky našeho průzkumu
3. května 2017 |
Filip |
12 997x / 2x
V českých útulcích je v březnu a dubnu 2017 celkem asi 4 500 koček. Kde jsou, kolik jich útulky projde, jak je situace s počtem koček vnímána a jak jsme na to všechno přišli, je v tomto článku.
Před necelým rokem, při psaní článku o počtu koček v Česku, vyvstala přirozeně otázka, kolik koček je v útulcích, depozitech, azylech a dočaskách (dále pro jednoduchost jen „útulek“). Tehdy jsme použili odhad založený na možná trochu rozporuplných informacích, které byly v té době k dispozici, a počítali jsme s 5 000 kočkami.
Protože nás zajímalo, jaká je skutečná situace, zda ono (z mého pohledu) mnohdy nadužívané klišé „útulky praskají ve švech“ je pravdivé, provedli jsme vlastní průzkum. Věříme totiž, že pouze se znalostí skutečné situace je možné kočkám, které to potřebují, účinně pomáhat.
Průzkum probíhal v březnu a dubnu 2017 telefonicky a snažili jsme se kontaktovat všechny nám známé útulky, depozita, dočasky, azyly, jakkoliv se podobná místa označují.
Zajímaly nás 3 otázky: aktuální počet koček, počet koček přijatých v roce 2016 (loni) a komentář k situaci s kočkami, se kterými se útulek setkává, zda jich je více, méně, nebo stále stejně.
Nakonec se nám podařilo získat údaje z 86 útulků. Všem těmto dotazovaným patří velký dík, rozhovory s nimi byly úžasné a inspirující, doba hovoru se často protáhla i na půl hodiny nebo více.
V několika případech došlo k odmítnutí (často velmi nevybíravému), dokonce k položení telefonu bez možnosti vysvětlení, co je cílem průzkumu. Osobně považuji tyto případy za alarmující, protože se jedná o spolky, které přijímají obecní peníze nebo peníze soukromých dárců, a přitom nikde neuvádějí, co za ně dělají. Odkazy na výroční zprávy jsou klasické, ale prázdné, protože tyto zprávy ve zmiňovaných případech nikde nejsou k dispozici. Totální netransparentnost, ovšem samozřejmě krytá hesly „Jak vy pomáháte kočičkám?“ a podobně.
Součástí dohody o poskytnutí údajů je jejich nezveřejnění, uvedena jsou pouze agregovaná data a mapy jsou mírně rozostřeny. Cílem není identifikace útulků, ale získání přehledu.
Aktuální stav
bylo v 86 dotázaných útulcích v průběhu března a dubna 2017. Vzhledem k počtu útulků, které se nám nepodařilo kontaktovat, které nás odmítly nebo o jejichž existenci nevíme, odhadujeme celkový počet koček v českých útulcích na jaře 2017 na 4 500.
Ročně přijaté kočky
prošlo 86 dotázanými útulky v roce 2016.
Hodnocení situace
Situace s kočkami, počet koček, se kterými se útulek setkává, je hodnocen následujícím způsobem:
Celkem jsme zde dostali 70 odpovědí, (12 více, 46 stejně a 12 méně koček).
Pozn.: Tento údaj není dostupný za každý dotazovaný útulek.
Hustota obyvatelstva. Zdroj:
ČSÚ
Kde kočky jsou?
Budeme-li předpokládat, že získaná data jsou reprezentativní, je zajímavá geografická distribuce aktuálního počtu koček v útulcích. Počet těchto koček se přibližně kryje s hustotou obyvatelstva, tedy kromě oblasti Ostravska. Je pravděpodobné, že více obyvatel znamená také vyšší pravděpodobnost výskytu ztracených a bezprizorných koček, které se do útulků dostanou, ale také vyšší pravděpodobnost výskytu někoho, kdo se bude o kočky starat.
Počet koček v českých útulcích na jaře 2017
Pokud se podíváme na geografickou distribuci „toku koček útulky“, jedná se o trochu jinou mapu, možná ještě bližší hustotě obyvatelstva (viz graf ČSÚ výše). I když je počet koček v útulcích podobně velký, v některých oblastech se daří přijímat a logicky i umisťovat kočky patrně lépe než jinde. Zdá se například, že menší útulky ve Slezsku jsou schopny přijímat a umísťovat kočky rychle, naopak některé větší útulky v jiných místech Česka kočky takovým tempem patrně nepřijímají a neumisťují - mimo velká města to může být, podle zvolené politiky pro umisťování, někdy obtížné.
Počet koček přijatých útulky v roce 2016
Nečekaným vedlejším efektem „milionu“ telefonických rozhovorů je spousta zjištění, která stojí za povšimnutí.
Většina útulků „nepraská ve švech“, jsou si dobře vědomi své kapacity a přijímají kočky pouze do jejího naplnění. Jsou si vědomi, že toto je jediná udržitelná cesta. Kromě prostoru jsou omezující samozřejmě i finance. Narazil jsem také na případ, kde je limitujícím prvkem karanténa – dokud je obsazená, není možné přijímat další kočky.
Pokud útulek říká, že počet zájmu o umístění kočky právě k nim roste, může za tím stát několik faktorů - mezi nejvýznamnější patří dobrá pověst, která se šíří více s rozšířením internetu. Lidé potom neváhají vézt kočku do útulku s dobrou pověstí, i když je daleko – což je kontraproduktivní, pokud se jedná o ztracenou kočku. Hledajícího nenapadne, že by mohla být ve stovky kilometrů vzdáleném útulku.
Dobrá pověst funguje i opačně – lidé adoptují kočky i ze vzdálených útulků, o kterých vědí, že dobře fungují.
Pokud obec útulku finančně přispívá (většina útulků je soukromá, nejvíce jich je provozovaných tzv. zapsanými spolky), velmi se liší forma. V některých případech je poskytována paušální platba útulku za jednotlivou kočku, kterou k nim město umístí, jinde existují paušální platby za rok, jinde se útulky ucházejí o granty a ještě jinde obec podporuje útulek např. nekomerčním nájemným.
Všude, kde se provádí (a je to řada míst), se osvědčil kastrační program a vracení koček (divokých) do lokalit, kde jsou „krmiči“. Pro divoké kočky je toto podle všeho ideální řešení a nedochází zbytečně k plnění útulků neumístitelnými kočkami (divoká kočka si na lidi nikdy nezvykne). Pro představu, kolonie koček, o kterých jsme se bavili, se pohybují kolem 6 až 8, velké potom kolem 20 zvířat. Je převládajícím zvykem kastrované kočky označovat zastřižením ucha.
V návaznosti na předchozí bod, existují útulky, kam se dostávají divoké venkovní kočky, které nejdou umístit a které ubírají útulku kapacitu. Scénář může být následující: někdo přinese „zachráněná koťátka“, která jsou ovšem divoká a tedy si nikdy na lidi nezvyknou (pro zajímavost, kočky navzájem tento problém nemají).
Některé spolky kastrují, nebo pomáhají s kastracemi i soukromým osobám.
Co se týká přijatých koček a počtu venkovních koček, byl loňský rok těžký, protože byla mírná zima a neproběhla tak přirozená selekce, nebo ne do té míry jako v jiných letech.
Co se týká umisťování koček, několik útulků se snaží kočky nepřijímat, ale dohodnout se s majiteli (např. po zemřelých příbuzných) nebo s nálezci, hledat nový domov a kočku přestěhovat z jednoho domova přímo do druhého (ideál pro kočku).
Podle některých respondentů se vyčerpalo umisťování koček inzercí na Facebooku, ale dobře fungují inzeráty na Bazoši, Avízu, nebo v Annonci.
„Útulkáři“ se spolu příliš nebaví, nesdílejí zkušenosti a nápady, které fungují. Některými dotazovanými je toto vnímáno jako nevyužitá příležitost.
Obecně se zdá, že lidé v poslední době více kočky zachraňují – a tedy je celá věc viditelnější, než že by koček bylo reálně více.
Počet koček v útulcích během roku kolísá. Zažité a v médiích (i letos) tupě opakované, kolik koček nebo koťat skončí po Vánocích v útulku, patrně vůbec neplatí. Na základě rozhovorů se zdá, že právě leden a únor jsou měsíce, kdy se umístí zbývající kočky přijaté minulý rok a útulky jsou na minimálních počtech. V dubnu, kdy útulky nemají koťata, se tak umístí i starší kočky. Současně se v této době venkovním kočkám rodí nová koťata, která se ale do útulků dostávají až po letních prázdninách – odjezd z dovolené, nebo „nalezené“ kočky v chatových osadách. Nejvyšší počty jsou v útulcích patrně v září, říjnu a listopadu.
Závěrem
Pokud to bude možné, pokusíme se průzkum na podzim zopakovat a situaci znovu zmapovat. Znát, kde a kolik koček je, je základem pro účinnější pomoc.
Tagy ?
analýzaprůzkumútulekpočet koček
| O sdílení
Otázka na počet koček je jednou z věcí, které na českém internetu lidé hledají, ale odpovědí ...
39
|
15 812x
7. června 2016
Tento článek přináší první výsledky průzkumu věku koček z roku 2016 ...
3
|
21 376x
16. ledna 2017
Následující tabulka uvádí orientační ceny koťat některých plemen s průkazem původu (PP) ...
3
|
37 723x
2. prosince 2015
Filip 4. května 2017 19:42
Já si myslím, že téměř nikdo nemá představu, kolik čeho je, vše se dá ovlivnit snadno tím, co se zdůrazňuje. Stejně ani já jsem neměl ponětí, kolik je v Česku koček, natož kolik jich asi je v útulcích - než jsem si začal sbírat podklady pro své články.
Ještě dvě věci, které možná nejsou tak jasné a které by útulkům pomohly, bych chtěl dopsat - fotografa, který by dobře nafotil kočky k adopci, a pomoc s umisťováním koček. To jsou další zjištění.
gwen 4. května 2017 16:14
Říkala jsem to dneska v práci. Ptala jsem se lidí okolo sebe (většinou lidi z vesnice, kteří okolo domů mají kočky), kolik si myslí, že je v útulcích koček anebo kolik jich projde.
Nikdo neměl představu, jeden řekl milión, druhý řekl, že půl milionu a třetí, že něco o tom ví a že tam bude kolem 100 000 koček.
Když jsem řekla číslo, nevěřili mi a nevěří mi doteď. Dokonce jedna citace zněla, že to není možné, že tak málo. Byli hodně překvapeni.
A jak se to zdá vám? Když jste četli F článek, překvapilo vás číslo? Hodně? Málo? Čekali byste takové číslo?
Karla z Končin 4. května 2017 15:57
Moc zajímavý článek, měli jste s ním spoustu práce. Moc díky.
Filip 4. května 2017 9:50
Dovolím si doplnit, že údaje odmítlo sdělit jen 5 útulků, se kterými jsme mluvili (a údaje máme k dispozici z 86 útulků). Na druhou stranu, něco tak nepříjemného jako tyto telefonáty jsem dlouho nezažil :o)
V každém případě, situace z tohoto pohledu není asi nějak výrazně špatná - takže to je možná i dobrá zpráva.
gwen 4. května 2017 6:46
Tak já musím ještě říct, že když jsem pak slyšela pár rozhovorů (Filipových) - působilo to na mě tak, že telefon muž-žena je tisíckrát lepší(vstřícnější)než žena-žena.o))))
A Ivo, jak říkám, já to vzdala asi po třech, čtyřech. .-o)
PaschaMami 3. května 2017 23:40
Bezvadný článek, ale ve skutečnosti mne ty nekontaktní telefonické informace nepřekvapily. Zde to není jiné - tyto "spolky" nemají zájem o jakékoliv zveřejnění jejich činnosti. Jednou jsem se o tom již rozepsala když byly uveřejněny dotace několika útulků v Baden-Württemberg. Komentáře k tomu byly pěkně ostré - občané chtěli vidět co se s těmi částkami stalo. Ale dosud se to nikdo nikde nedočetl, ticho po pěšině a dotace běží dál.
Gwen, Filipe, já bych to telefonování vzdala asi po prvním "úspěchu", obdivuji Vás za tu úžasnou trpělivost.
evelinas 3. května 2017 20:21
Velmi zaujímavý článok,velmi rada by som vedela,ako je to u nás.Určite mačacích útulkov u nás nieje ani polovica.
MaJ 3. května 2017 19:27
zajímavý článek a spousta práce za ním, dík za ní!
janarim 3. května 2017 19:11
Díky moc za poučné informace, myslela jsem, že ty počty budou vyšší. A zdá se, že většina koček domov najde, což mě těší. A vůbec jsem třeba netušila, že útulky nejvíc potřebují přispívat na veterinární péči.
Ale moc mě nepřekvapilo, že jste narazili i na nekontaktní útulky, lidí jsou různí, a rozhodně není důvod si myslet, že se kolem ochrany zvířat budou pohybovat samí rozumní a střízliví lidi, bohužel to tak nefunguje.
Takže jsem přesvědčená, že transparentnost a komunikativnost je dost výrazný signál, jaký ten útulek je.
gwen 3. května 2017 17:55
Na přednášce v Diplomatu paní z útulku zmiňovala, že ve veterinárních (někde) ordinacích bývají kasičky, kam lidé mohou přispět na veterinární péči pro blízký útulek. tam bych peníze dala než poslat někomu na transparentní účet a pak si přečíst- výběr z bankomatu.
Co jsem byla na umis´tovačkách, všimla jsem si, že víc jak deset útulků nikde nebylo. Ale asi je to i tím, že v určitých oblastech jsou prostě ty dané útulky a na Moravě zase jezdí místní.
Paní z útulku mi k "výběru! nic víc neřekla, položila mi sluchátko.
Výroční zprávy jsem hledala, tuším, někdy vloni, vzdala jsem to. Buď nebyly nebo jsem nenašla.
Já když jedu k nám, vždycky radši něco materiálně koupím a jelikož paní má i pejsky(a spíš asi pejsky mít bude), tak jdeme s Vojtou venčit, vezmeme si jednoho a jdeme na procházku.
Taky jsem viděla paní na For Pets, která za zvýhodněnou cenu koupila přípravky pro kočky a donesla to útulku, která asi byla pro ní srdcová záležitost. Slyšela jsem, jak říká, že bydlí 200km od nich, ale pro kočičku si jela právě tam.
micouša 3. května 2017 16:41
Aha - dík za dovysvětlení ☺. No tak k veterinární péči mě napadá jenom zda by nebylo dobré, kdyby školy v tomto oboru zavedly "praxi v útulku" - pochopitelně až v posledním ročníku a u schopných studentů, že by to měli za nějaký "kladný bod" - a třeba by to některým z žáků pak zůstalo a vzali si v některém z útulků aspoň částečný úvazek, že by tam pak dojížděli na nějakou tu hodinu v týdnu ;.)
Filip 3. května 2017 16:23
micousa: Tento článek je možná trochu neúmyslně také trochu informací o stavu útulků. Takže doplním, co zmiňujete a co ze svých poznámek vím.
Netransparentnost je pro mě osobně velký problém a znamená STOP, spoustě lidí ale stačí srdceryvné příběhy, jakou kočičku mohou svými penězi zachránit - a pošlou peníze komukoliv. Nemá cenu toto dál komentovat, ale další zajímavé vedlejší zjištění je, že útulky nepotřebují ani tak konzervy nebo granule, ale spíše veterinární péči - tedy prostředky na ni. To je hodně zásadní zjištění.
Není pravda, že útulkáři nespolupracují. Jsou útulky nebo depozita, která si předají kočky, když nemají sami kapacitu. Psal jsem spíše, že se "spolu příliš nebaví", tedy nekomunikují. Mezi některými jsou evidentně nějaké spory, takže např. nejezdí na umisťovací výstavy pořádané jedním spolkem, ale jiným ano, a podobně. Pro mě jako někoho zvenku nepochopitelné. A ani asi sdílení dobré praxe ve větší míře neexistuje, což je myslím škoda.
Jakési uváděné "zpřísnění výběru" nechápu také, ale bylo to zmíněno v souvislosti s nějakými aktivitami někoho na Facebooku. Budu opravdu rád, pokud by se tady objevil někdo, kdo by znal odpověď, o co jde. Přiznávám, že jsem na toto narazil na začátku průzkumu a poté pustil z hlavy a už se dalších neptal. Na druhou stranu, zkusím to zjistit - přeci jen nějaké útulkáře znám :o)
micouša 3. května 2017 15:57
Nechápu - když chci pomáhat, tak přeci chci především pomáhat a dělám pro to všechno - co je za problém, sdělit někomu kolik je v útulku zvířátek či na co užívají příspěvky a jakým způsobem se o zvířátka starají, zvlášť když se tímto způsobem mohou dobrat nějakých dalších, kdy si lidi řeknou fajn, potřebujou přispět, vidím, že nemají problém s tím říct jak s prostředky nakládají a jak se u nich zvířátka mají, tak jim nějak přispěju, ať už finančně nebo nějakou konzervou či pytlem granulí.
Další věc, která mě překvapuje, že "útulkáři" nespolupracují, asi je to utopie, ale bylo by docela fajn, kdyby útulky byly nějakým způsobem komunikačně propojeny, aby v případě, kdy je jeden má třeba už stopstav mohl zvířátka doporučit do jiného, nebo kdyby třeba někdo chtěl nějakou konkrétně vypadající kočičku či pejska, tak by řekli my takovou/takového nemáme, ale víme, že ten a ten útulek ano, ovšem je mi jasný, že v tomhle směru jsem opravdu naiva naivní těžce ovlivněná četbou Geralda Durrella.
Kastrační program a navracení divokých koček zpět se mi naopak líbí, protože se zabraňuje přemnožení, ovšem volně žijící kočky jsou také velmi důležité, hlavně z hlediska rovnováhy ohledně regulace hlodavců.
Zpřísnění výběru nechápu - má jít o výběr kočky, nebo útulku, nebo čeho? Já bych si pro nějakou pomoc něčím naopak vybrala spíš útulek, který nemá potřebu cokoli "tutlat" a naopak by mi řekli - máme www stránku, na které uveřejňujeme kolik máme zvířátek k odběru, jak to u nás vypadá, na co jsme vynaložili věnované prostředky - teď jsem si vzpomněla, jak jednu dobu jednou ročně chodil od naší veterinářky dopis, kde upozorňovala, že je načase objednat se na očkování a vypsala, jaké nové přístroje a za jakým účelem do ordinace za uplynulý rok pořídila a jak případně rozšířila své služby ☺.
Filip 3. května 2017 11:59
Gwen: Chci reagovat na to "zpřísnění podmínek výběru" - také jsem to slyšel od jedné paní z jednoho útulku, údajně jde o nějaký výběr nebo snad hodnocení útulků na Facebooku, jako by se jim podle toho mohly přidělit nějaké finance? Ale musím říct, že vím jen Facebook a víc nic. Paní, která to zmiňovala, na fb asi ani není a má informaci jen od někoho, kdo jí s tímto pomáhá. Tušíte někdo, o co jde?
Pak ještě musím říct, že telefonáty s lidmi, kteří se se mnou odmítli vůbec bavit, byly jedny z nejhorších, co jsem v životě zažil. S někým tak útočným a nepříjemným nejsem zvyklý mluvit (a stále přídavná jména hodně změkčuji). Hodně jsem zvažoval, zda tyto útulky jmenovitě zveřejnit. Z celého průzkumu mám totiž dojem, že dobře fungující útulky nemají s informacemi žádný problém - za mě, pokud bych se rozhodoval, komu pomoci, bude to vždy těm, co otevřeně komunikují. A otevřená komunikace není vlastnictví transparentního účtu, který je často jen jeden z mnoha účtů spolku, tj. stejně vám o hospodaření nic neřekne, resp. řekne vám jen to, pro co se spolek rozhodne.
Kočka Stochovská 3. května 2017 11:50
Se zájmem jsem si článek přečetla. Zjišťování musela dát práci, díky.
gwen 3. května 2017 11:49
A ještě jsem si vzpomněla, jak mi jedna paní řekla, že mi to říct nemůže. Nechce. Ptám se ji jako proč? A ona, že se zpřísnily podmínky výběru a že je lepší teď nikomu nic neříkat. Já říkám, jaké podmínky a výběru čeho? Kam? Neodpověděla a rozloučila se a položila sluchátko.
tak jsem si říkala, že jestli někdo dělá něco a dostává lidi, spolky do výběru někam tímhle způsobem, že se lidi bojí říct, kolik mají koček a kolik jich měli loni, kolik jich umístili a jak se starají, tak je něco špatně!
gwen 3. května 2017 11:43
Já k tomu musím napsat jediné. Říkali jsme si s F., že si to rozdělíme, že budeme volat společně. Já udělala asi tři útulky. Paní z prvního, tady od nás, milá, obětavá, znalá situace a čísel, i když jela v autě. Druhá paní už byla nedůvěřivá- proč to chcete vědět? Lidi jsou hajzlíci, já vám to neřeknu, ještě se něco stane. (nakonec mi čísla řekla). Třetí paní, úplně nejhorší na mě vystartovala s tím, že komu to jako pomůže znát tyhle čísla? Zachrání to nějakou kočičku? Co je vám do toho? Na otázku, jestli je to tedy tak tajný, tak to akceptuji, ale zdá se mi to podezřelý, začala křičet! že mi do toho nic není. Když jsem ji řekla, ale lidé Vám posílají příspěvky, možná by chtěli vědět, o kolik koček se staráte, jak to děláte apod- řekla, že mají výroční zprávu, ale já byla překvapená a řekla jsem ji, že za rok 2015 mě nezajímá a jinou nemají, no prostě bylo to peklo, kde jsem položila telefon a řekla jsem F., že na to nemám a že na sebe nechci nechat řvát a nadávat si.
Takže to celé obtelefonoval sám. Nechtěl žádný maily, žádný dotazník, chtěl s těmi lidmi mluvit a většinou z dvouminutového slibovaného telefonátu byl půlhodinový.
Shodli jsme se na tom, že většina zavolaných útulků nemá problém říct čísla, nemá problém o situaci mluvit.
Filip 3. května 2017 11:09
micousa: Díky, bylo hrozně zajímavé s tolika lidmi skutečně mluvit a slyšet, jak věci vnímají a co řeší, co je důležité, co nefunguje a co naopak ano. Myslím, že tenhle článek je takový první krok - znalost situace. Trochu doufám, že může něco nastartovat...
micouša 3. května 2017 8:09
Dík za velmi zajímavý článek.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
