Jednoho dne mi Filip, provozovatel stránek, řekl, že by bylo dobré mít na Modrém kocouřovi.cz veterinární poradnu. Ať prý někoho seženu, kdo by byl odborně způsobilý odpovídat.
Do vyhledávání na Facebooku jsem si dala veterináři a první, kdo mi vyjel, byl pan doktor Macek. oslovila jsem ho a on souhlasil. Filip se s ním sešel a tak vlastně vznikla spolupráce Modrého kocouře.cz s panem doktorem. A trvá už neuvěřitelný rok a půl a v poradně je přes 150 otázek a odpovědí. Zeptat se může každý. Jakmile pan doktor odpoví, zašle se odpověď tazateli na e-mail a hned, jak ji Filip uveřejní, zobrazí se i na stránkách veterinární kliniky pana doktora.
Tímto bych chtěla panu doktorovi poděkovat, za jeho čas, trpělivost, vědomosti a chuť i takto pomáhat kočkám a jejich dvounožcům.
A abych Vám pana doktora trochu představila, zhmotnila a polidštila, zeptala jsem se ho na několik otázek.
Upřímně nevím, jestli jsem chtěl být jako malý kluk veterinářem. Parašutista, pilot a popelář byli určitě ve hře, ale bohužel štěstí a osud tomu nepřál. Vyrůstal jsem na malé farmě v Beskydech, takže ke zvířatům jsem měl vždycky blízko. Nastoupil jsem na střední zemědělskou školu a veterina byla tudíž logická volba. Potom už nebylo cesty zpět...
Maminka na farmě stále chová krávy, ovce, prasata a drůbež. Osobně jsem měl několik psů, andulek, korel, rybiček a různých malých hlodavců a plazů. Samozřejmě tam bylo a je několik koček, které žijí "polodivokým" způsobem.
Aktuálně nemám doma žádné zvíře, pokud nepočítám dva kluky ve věku 3 a 4 roky. Nedávno jsem si z veteriny přinesl britského kocoura s lymfomem střev, ale bohužel se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, takže už není mezi námi. Kluci od té doby nicméně vyžadují novou kočku, takže čekáme na vhodného kandidáta.
Nejspíš nějakým ptákem, nejlépe nějakým migrujícím z jedné části planety na druhou.
Většinou neposlouchám.
Nejsem vyhraněný, ale stále se vracím a s oblibou se opakovaně podívám na filmy od Emila Kusturici a filmy s Paulem Belmondem. Z knih čtu cokoliv, co mě zaujme, naposledy to byla série knih od Paola Coelha a nyní jsem se pustil do dějin Ruska od Andreje Zubova.
Naposledy jsem si léčil kocoura s lymfomem, kterému jsem na krátkou chvíli ulevil od jeho potíží. Vzpomínám si, že jako dítě si můj pes zlomil nohu, kterou jsem úspěšně vyřešil dlahou. Dnes bych určitě navštívil veterináře (-:.
Nevzpomínám si, že by se v naší ordinaci vyskytlo nějaké kuriózní zvíře. Většinou k nám klienti nosí kočky, psy, hlodavce, exotické ptactvo a občas nějakého hada, případně ještěra.
Bohužel nepamatuji. Pouze si vzpomínám, že první půlrok v praxi byl pro mě kontinuální noční můrou.
Přeji všem hodně zdraví, štěstí a vyplněných přání. Všem voličům České republiky přeji duchaplný úsudek při volbě našich politických představitelů tak, abychom se za ně nemuseli stydět...
Tagy ?
rozhovorSdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?