Víkend plný exkurzí (1. část)

Milí přátelé dvounozí i čtvernožci. Musím poreferovat o víkendu ve dnech 2. a 3. července. Byl to víkend plný exkurzí.

Několik dnů se připravovala hromadná návštěva u Vlastokačabů. Jejich nový přírůstek, whiskasek Matýsek Žuvík, nás všechny okouzlil na fotografiích. Proto se naši dvounožci rozhodli, že půjdou zkontrolovat, zda je toto koťátko opravdu živé, že není na klíček a zda se mu kočička Ájá dostatečně věnuje.


Do Berouna naši lidští vyslanci dorazili ve dvou etapách. Západ reprezentovala moje maminka a dorazila 20 minut před východem. Ten reprezentovali za Prahu Klára a Roman von Pup, Pavlína od Dorky a Agátky, Tereza za Aliho (kocouře, kterého nelze zařdadit do žádné kategorie) a od Sluníčka Maxe a Princezničky Rubyšky April a Honza. Moravskou sekci reprezentovala Janča od Daníka a Áďi.

Matýsek předčil všechna naše očekávání. Je to překrásné a milé koťátko. Zatím se vejde téměř do dlaně, ale přede za čtyři. Všichni jsme si s ním pohráli a také on si pohrál s námi. Kočička Ája se nám také předvedla. Jednak jako velká ochránkyně svého brášky a pak přidala několik akrobatických kousků. Než se však dopracovala ke svému akrobatickému výstupu, ochočila si Romana.


Vyhlédněte si jednoho vysokého, urostlého vojáka, který je milovníkem koček. Pak mu skočte na záda. Chvilku se otírejte kolem krku, poškrábejte záda a začněte příst. Pokud je budoucí generál jemný dvounožec, předkloní se. Pak už si jenom utlapkujte své místečko a přeďte. Voják zůstane v předklonu tak dlouho, dokud sami chcete. Je dobré se občas projít po zádech, nebo si obrousit drápky v místech, kde se záda dvounožce proměňují v dolní končetiny. Je to skvělá zábava. Áje vydržela téměř půl hodiny. Roman dostal židličku, aby se mohl opřít a poskytnout tak Áje dostatečné pohodlí.


Možná se Áje zdálo, že se jí málo věnujeme, možná se chtěla jenom předvést. Každopádně se postarala o další půlhodinovou zábavu. Nejprve vyskočila na střechu altánu. Odtud hupla na střechu šapitó a producírovala se nám nad hlavami. Pavlína ji přes plátno lechtala na tlapkách. Pak si tato kočičí akrobatka vyskočila na slunečník přímo nad gril. Předvedla několik krkolomných pohybů, kdy jsme se všichni obávali, že dalším chodem bude grilovaná britka. Nakonec Ája na gril skutečně skočila, ale jenom na stříšku u komína. Dalším chodem v hodech byly tedy pouze špízy a pečená masíčka.

Večer byl plný zabavy, dobrůtek a moravského vínka, které přivezla Janča. Čas běžel a najednou jsme měli napilno. Jak je to daleko na nádrží? Ještě chvilka loučení. Do rozsvíceného okna se usídlil Matýsek a pak Ája. Oba byli roztomilí, museli jsme stále mávat. A jak to dopadlo?


Kočičí vyslanci vyrazili na cestu. Všichni doufali, že cestu bude znát Karla. Znala, ale zhruba do poloviny. Pak se někam zamotali, ale objevil se sportovec Roman. Vyrazil na obhlídku a našel správný směr. Už však šlo o minuty. Rychlá chůze se pomalu měnila v běh. Najednou nádraží před námi a všem se chtělo opět zpomalit. Roman však doběhl až na nástupiště a zjistil, že je vlak připraven k odjezdu. Hlasitým voláním nás donutil ke sprintu. Jednou nohou držel dveře, druhou nohou brzdil lokomotivu a ještě stačil ucpat výpravčímu píšťalu. Doběhli všichni. Dokonce bylo i místo k sezení. A odměna za sportovní výkony? Byla! Nepřišel průvodčí, tak dvounožci teoreticky ušetřili na 400gramové balení dobrých granulí nebo na tři piva (každé dvě nohy). TO jsem zvědav, jakou odměnu si vyberou. Já mám slíbené ty granule.

Maxík

Sdílejte!  |  O sdílení

Zatím bez komentáře

Reklama